Otázky pro Kapitánské zkoušky - Stránka 12 z 16

Prohlížejte otázky 551 až 600 z celkových 792 otázek.

551. Lapavé dechy - nádechy v nápadně dlouhých intervalech nebo ojedinělé nadechnutí:

A
jsou typickou známkou náhlé zástavy oběhu, kdy je potřeba ihned začít s resuscitací (nepřímou masáží srdce, dýcháním z plic do plic).
B
jsou typickou známkou otravy alkoholem nebo drogami, postiženého je nutné ihned uložit do "stabilizované polohy".
C
jsou pro dýchání sice nedostatečné, ale znamenají, že krevní oběh je v pořádku.

552. Resuscitaci ukončíme:

A
pokud nemůžeme provádět dýchání z plic do plic.
B
pokud začne postižený normálně dýchat.
C
jakmile se postižený aspoň jednou nadechne.

553. Aniž došlo k obnovení životních funkcí, ukončíme resuscitaci utonulého:

A
pokud se podařilo spojit se záchrannou službou a případ jí ohlásit.
B
po bezvýsledném úsilí trvajícím alespoň 20 minut.
C
při úplném vyčerpání zachránců.

554. Pro kvalitu resuscitace má největší význam:

A
co nejméně přerušovaná nepřímá masáž srdce, prováděná správnou frekvencí a dostatečně hluboko.
B
účinné vdechy z úst do úst co největším objemem.
C
správný poměr mezi masáží srdce a vdechy z plic do plic.

555. Optimální frekvence kompresí při nepřímé masáži srdce je:

A
60x za minutu u dospělých, 80x za minutu u dětí.
B
100x za minutu (téměř 2x za vteřinu) u všech postižených.
C
30x za minutu se dvěma přestávkami délce cca 10 sekund.

556. Pokud z jakéhokoliv důvodu během resuscitace nemůžeme nebo nechceme provádět dýchání z plic do plic:

A
ukončíme resuscitaci, samotná nepřímá masáž srdce je neúčinná a zbytečná.
B
pokračujeme v nepřetržité nepřímé masáži srdce.
C
pokračujeme v nepřímé masáži srdce a vždy po 30 kompresích uděláme cca 10 sekund pauzu.

557. Normální klidová dechová frekvence dospělého je:

A
12 - 15 za minutu.
B
30 - 40 za minutu.
C
4 - 6 za minutu.

558. Pokud není prováděna resuscitace, nastává nezvratné poškození mozku při zástavě cca po:

A
pěti minutách.
B
patnácti minutách.
C
jedné minutě.

559. Pokud si nejsme jisti, zda postižený v bezvědomí dýchá nebo nedýchá:

A
postupujeme tak, jako kdyby dýchal. Uložíme ho do stabilizované polohy a vyčkáme příjezdu záchranné služby.
B
postupujeme tak, jako kdyby nedýchal, tj. zahájíme resuscitaci.
C
přiložíme k ústům zrcátko nebo brýle a sledujeme, zda se mlží. Pokud se nemlží, není třeba provádět resuscitaci.

560. Tonoucího, který byl vytažen z vody, je v bezvědomí a chrčivě, ale zřetelně a pravidelně dýchá:

A
uložíme na záda a ihned zahájíme resuscitaci.
B
uložíme do polohy na boku, vyčistíme dýchací cesty, pečlivě sledujeme stav dýchání.
C
uložíme do polohy na břiše, pokud možno hlavou dolů, a opakovaným mačkáním hrudníku vytlačíme co nejvíc vody z plic a dýchacích cest.

561. Postižený večer upadl, uhodil se do hlavy, druhý den ráno je nápadně ospalý, při pokusu o komunikaci zmatený, zvrací. Odbornou lékařskou pomoc:

A
je nutné vyhledat (případně zavolat záchrannou službu).
B
zásadně nevoláme, tyto příznaky nejsou nijak závažné.
C
je zbytečné volat, do 24 hodin se stav zpravidla upraví sám.

562. Postižený spadl z výšky, je zmatený, nepamatuje si, co se stalo, posedává. Nejlepší je:

A
pokud nehrozí nebezpečí dalšího úrazu, nechat jej zaujmout polohu jaká mu vyhovuje a zavolat záchrannou službu.
B
uložit jej do protišokové polohy (se sníženou hlavou a zvýšenými dolními končetinami) a zavolat záchrannou službu.
C
pokusit se jej "rozchodit" a pokud se stav do 30 minut nezlepší, odvézt postiženého do nemocnice.

563. Zaškrcení končetiny:

A
se používá přednostně, pokud jde o krvácení z končetiny.
B
se již nepoužívá.
C
se používá pouze výjimečně, pokud krvácení nelze zvládnout přiložením tlakového obvazu.

564. Předloktí popálené vroucí vodou je před příjezdem záchranné služby nejlépe ošetřit:

A
několikaminutovým chlazením čistou vodou.
B
potřením jakoukoliv mastí, v nouzi i zubní pastou.
C
udržením postiženého místa v teple.

565. Prst popálený o horký předmět ošetříme:

A
potřením jakoukoliv mastí, v nouzi i zubní pastou, a ihned voláme záchrannou službu.
B
několikaminutovým chlazením čistou vodou, není třeba dalšího ošetření. Pokud se později vytvoří puchýř, nepropichujeme jej.
C
přiložením obvazu, pokud se později vytvoří puchýř, propíchneme jej, odstřihneme a ošetříme dezinfekcí.

566. Nejlepší poloha pro postiženého, který je při vědomí, ale hlásí, že se mu špatně dýchá, je:

A
stabilizovaná poloha vleže na boku.
B
vsedě nebo polosedě s možností zapřít ruce o židli nebo podložku.
C
vleže na zádech se zakloněnou hlavou.

567. Stabilizovanou (někdy také "zotavovací") polohou se rozumí poloha:

A
na zádech s hlavou v mírném předklonu.
B
na břiše s hlavou otočenou na stranu.
C
na boku s hlavou otočenou k podložce.

568. První pomoc při přehřátí a úpalu provedeme tak, že:

A
přesuneme postiženého do teplé místnosti a podáme větší množství alkoholických nápojů.
B
přesuneme postiženého do stínu, podáváme chladné nápoje (nejlépe minerální vodu), studené obklady na hlavu.
C
přesuneme postiženého do stínu, nedáváme nic jíst ani pít, a přivoláme záchrannou službu.

569. Při opakovaných průjmech:

A
podáváme pouze dietní stravu, živočišné uhlí a neslazené tekutiny, pokud se stav neupraví do 24 hodin, vyhledáme lékaře.
B
vyvoláme zvracení, nedáváme nic jíst ani pít, vyhledáme lékaře.
C
podáváme na tuky bohatou stravu, doplněnou menšími dávkami alkoholu.

570. Mezi příznaky rozvinutého šoku při vnitřním krvácení patří:

A
bledost, opocení, schvácený výraz, pocit strachu o život, apatie.
B
zvýšená teplota a nápadně horké ruce
C
nápadně silná reakce na bolest, křik nebo agitované jednání, hyperaktivita.

571. Pozorujeme-li u postiženého po úrazu příznaky šoku:

A
podáme velké množství tekutin, záchrannou službu přivoláme, pokud se stav do dvou hodin nezlepší.
B
ihned přivoláme záchrannou službu.
C
postiženého se snažíme uklidnit, pokud máme k dispozici, podáme sedativa a léky na snížení teploty.

572. Žilní krvácení z končetiny ošetřujeme tak, že:

A
zraněného uložíme do "stabilizované" polohy a stiskneme tepnu na postižené končetině v tlakovém bodě.
B
postiženého uložíme do protišokové polohy a končetinu zaškrtíme.
C
postiženou končetinu zvedneme nad úroveň těla a přiložíme tlakový obvaz.

573. Při krvácení z nosu:

A
umístíme postiženého do polohy vsedě s lehce předkloněnou hlavou, na zátylek přikládáme studené obklady, palcem a ukazovákem stiskneme nosní křídla a počkáme několik minut. Pokud se krvácení ani po opakovaných pokusech nezastaví nebo se dokonce zvětšuje, dopravíme postiženého k lékaři.
B
umístíme postiženého do polohy na zádech se zvednutýma nohama, přivoláme záchrannou službu.
C
umístíme postiženého do polohy vsedě, zakloníme hlavu, podáme větší množství horkých tekutin.

574. Při žilním krvácení:

A
volně vytéká temně červená krev
B
volně vytéká jasně červená krev.
C
vystřikuje jasně červená krev.

575. Při tepenném krvácení:

A
volně vytéká temně červená krev
B
volně vytéká jasně červená krev.
C
vystřikuje jasně červená krev.

576. Národní přímé tísňové číslo záchranné služby v České republice je:

A
155.
B
158.
C
150.

577. Jednotné evropské tísňové číslo je:

A
112.
B
111.
C
110.

578. Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři se vztahují:

A
jen na plavidla za plavby.
B
jen na plavidla s pohonem.
C
na všechna plavidla.

579. Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři platí:

A
na volných mořích a na všech vodách s nimi spojených.
B
na mořích mimo teritoriální vody.
C
na mořích, kde se projevuje příliv nad 0,3 m.

580. Odpovědnost za následky vzniklé neplněním mezinárodních pravidel pro zabránění srážkám na moři nese:

A
stát, pod jehož vlajkou je loď provozována.
B
pojišťovna, u níž uzavřel majitel smlouvu o pojištění odpovědnosti.
C
majitel, velitel nebo posádka lodě.

581. Loď provádějící bagrovací, hydrografické a podmořské práce je:

A
plavidlo s omezenou manévrovací schopností.
B
neovladatelné plavidlo.
C
plavidlo omezené svým ponorem.

582. Výraz za plavby znamená:

A
loď je vyvázána.
B
loď není zakotvena, vyvázána ani nesedí na dně.
C
loď je zakotvena.

583. Při mlze, mlhovém oparu, padajícím sněhu, silném dešti, písečné bouři se označuje tento stav jako:

A
snížená manévrovací schopnost plavidla.
B
snížená viditelnost.
C
podmínky pro plavbu s omezenou manévrovací schopností.

584. Každá loď musí vést nepřetržité a zodpovědné vizuální a sluchové pozorování, aby:

A
bylo možno plně zhodnotit situaci a nebezpečí srážky.
B
neztratila za snížené viditelnosti z dohledu pobřeží.
C
neminula přístav.

585. Nepřetržité zodpovědné, vizuální a sluchové pozorování musí vést:

A
pouze malá plavidla, zvláště pak v noci a za snížené viditelnosti.
B
každá loď, ale pouze v noci a za snížené viditelnosti.
C
každá loď podle převládajících okolností a podmínek.

586. Pro stanovení bezpečné rychlosti je nutno brát v úvahu u všech plavidel:

A
hodnotu plavidla a počet osob na plavidle.
B
stav viditelnosti, hustotu provozu včetně soustředění rybářských či jiných lodí a manévrovací schopnost plavidla s ohledem na vzdálenost potřebnou k úplnému zastavení plavidla.
C
hodnotu nákladu a vzdálenost od místa bezpečného přistání.

587. Všech dostupných prostředků k určení existence nebezpečí srážky musí použít:

A
každá loď, ale jen v noci a za snížené viditelnosti.
B
pouze loď se strojním pohonem podle převládajících okolností a podmínek.
C
každá loď, podle převládajících okolností a podmínek.

588. Jsou-li pochybnosti o existenci nebezpečí srážky, je třeba počítat s tím, že toto nebezpečí:

A
existuje pouze v noci a za snížené viditelnosti.
B
neexistuje.
C
existuje.

589. Nebezpečí srážky musí být pokládáno za jisté:

A
mění-li se výrazně náměr na přibližující se plavidlo.
B
nemění-li se výrazně náměr na přibližující se plavidlo.
C
mění-li se výrazně náměr na jakékoli plavidlo před traversem.

590. Při sblížení se s velmi velkou lodí nebo vlekem nebo při sblížení se s lodí na malou vzdálenost nebezpečí srážky může někdy existovat i při:

A
výrazně se měnící viditelnosti.
B
výrazně se měnícím náměru.
C
výrazně rostoucí vzdálenosti.

591. Pro zabránění srážce je třeba se vyvarovat:

A
výrazné změny kursu.
B
řady postupných změn kursu a nebo rychlosti o malé hodnotě.
C
včasných a pozitivních opatření, zabraňujících srážce.

592. Je-li dostatečně velká volná vodní plocha, je nejúčinnější opatření k zabránění srážce:

A
dostatečně velká, včas provedená změna kursu, která nevyvolá přílišné přiblížení k jiným plavidlům.
B
řada malých postupných změn kursu.
C
okamžité přerušení plavby zastavením strojů nebo použitím zpětného chodu.

593. Činnost podniknutá pro zabránění srážce s jiným plavidlem musí být taková, aby se plavidla minula:

A
svými pravoboky.
B
levými levoboky.
C
v bezpečné vzdálenosti.

594. Je-li nutno zabránit srážce nebo získat více času k vyhodnocení situace, musí plavidlo:

A
zmenšit rychlost nebo přerušit plavbu zastavením hlavních strojů nebo použitím zpětného chodu hlavních strojů.
B
okamžitě oznámit svoje pochybnosti nejméně pěti rychle za sebou jdoucími krátkými tóny houkačkou.
C
zvětšit rychlost plavby, zvláště nemění-li se výrazně náměr na přibližující se plavidlo.

595. Loď plující úzkým průplavem se musí držet:

A
strany dráhy, která leží na straně jejího pravoboku.
B
mimo plavební dráhu.
C
strany dráhy, která leží na straně jejího levoboku.

596. Loď kratší 20 m nebo plachetnice:

A
musí v hranicích úzkého průplavu podávat jeden prodloužený tón, po kterém následují dva krátké tóny.
B
musí v hranicích úzkého průplavu nebo plavební dráhy podávat jakýkoli dostatečně účinný zvukový signál.
C
nesmí ztěžovat průjezd lodi, která může bezpečně plout pouze v hranicích úzkého průplavu nebo plavební dráhy.

597. Loď provádějící lov ryb nesmí v hranicích úzkého průplavu nebo plavební dráhy ztěžovat průjezd:

A
lodi kratší 20 m plující v hranicích úzkého průplavu.
B
jakéhokoli plavidla plujícího v hranicích úzkého průplavu.
C
plachetnici plující v hranicích úzkého průplavu.

598. Přibližují-li se k sobě dvě plachetnice tak, že vzniká nebezpečí srážky, musí jedna z nich uvolnit cestu takto:

A
má-li každá z nich vítr z jiné strany, pak loď mající vítr z levé strany musí uvolnit cestu druhé.
B
obě plachetnice změnit svůj směr plavby vlevo.
C
mají-li obě vítr ze stejné strany, pak loď, která je na závětrné straně, musí uvolnit cestu lodi na návětrné straně.

599. Přibližují-li se k sobě dvě plachetnice tak, že vzniká nebezpečí srážky, musí jedna z nich uvolnit cestu takto:

A
musí změnit svůj směr plavby tak, aby se vyvarovala křížení kursu před zádí plachetnice.
B
má-li každá z nich vítr z jiné strany, pak loď mající vítr z pravé strany musí uvolnit cestu druhé.
C
mají-li obě vítr ze stejné strany, pak loď, která je na návětrné straně, musí uvolnit cestu lodi na závětrné straně.
3-0197023f-d782-714c-be42-141ce1e53a4f.jpg

600. Jestliže plachetnice, mající vítr z levé strany, vidí druhou plachetnici z návětrné strany a nemůže přesně určit, z které strany má tato plachetnice vítr, musí:

A
jí uvolnit cestu.
B
změnit směr plavby vpravo.
C
změnit směr plavby vlevo.

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy

Otázky 551-600 | Kapitánské zkoušky