Otázky pro Kapitánské zkoušky - Stránka 3 z 16

Prohlížejte otázky 101 až 150 z celkových 792 otázek.

101. Vějička (korouhvička, frklík) na vrcholu stěžně ukazuje za plavby směr:

A
skutečného větru.
B
větru, vznikajícího pohybem plachetnice dopředu.
C
zdánlivého větru.

102. Zdánlivý vítr přichází do plachet více zepředu při:

A
větším náklonu plachetnice.
B
větší rychlosti plachetnice.
C
menší rychlosti plachetnice.

103. Výsledná síla na plachtě vzniká:

A
náklonem plachetnice.
B
vlivem rychlosti lodě.
C
rozdílem rychlosti vzduchového proudění na vnější a vnitřní straně plachty.

104. Při plavbě ostře proti větru a na bočních větrech způsobuje výslednice sil, vyvozených větrem:

A
nežádoucí deformaci profilu plachty.
B
stlačení lodní přídě do vody.
C
pohyb lodě dopředu, náklon lodě a boční snos.

105. Boční sílu na plachtě zachycuje:

A
podpěra stěžně.
B
boční průmět laterálu, avšak skutečný směr plavby není shodný s podélnou osou plavidla, ale je odkloněn o určitý úhel do závětří.
C
kormidlo.

106. Podélná osa plachetnice svírá za plavby se zdánlivým větrem:

A
větší úhel než se skutečným větrem.
B
stejný úhel jako se skutečným větrem (uvažováno na vodní ploše bez pohybu - bez proudu).
C
menší úhel než se skutečným větrem.

107. Při správném nastavení hlavní plachty půlí vratipeň zhruba úhel, který svírá:

A
podélná a příčná osa plavidla.
B
podélná osa plavidla a směr zdánlivého větru.
C
podélná osa plavidla a směr skutečného větru.

108. Vztlak laterálu je síla:

A
rovnoběžná se směrem plavby a nesnižuje vliv boční síly plachty.
B
působící proti boční síle plachty.
C
zvětšující náklon plachetnice.

109. Aktivní plocha plachty plachetnice v náklonu je:

A
větší než nenakloněné plachetnice.
B
menší než nenakloněné plachetnice.
C
je stejná jako nenakloněné plachetnice.

110. Stěžeň s příliš velkou hmotností má za následek:

A
zlepšení stability plachetnice pouze za silného větru.
B
zlepšení stability plachetnice.
C
zhoršení stability plachetnice.

111. Pro obtékání plachet větrem platí zákony:

A
v podstatě shodné jako pro křídla letadel nebo ptáků, protože jejich tvar a profil jsou podobné.
B
empirické a proto je nutné vycházet pouze ze zkušeností vzhledem k tomu, že plachty jsou velmi pružný a tvarově značně proměnlivý element.
C
stejné jako pro obtékání rovinné desky, protože plachty jsou ploché.

112. Plachta je v základě:

A
část válcové plochy, jejíž profil je odvislý od poloměru šířky.
B
kuželová plocha, jejíž svislé řezy určují její profil.
C
vydutá plocha, jejíž řezy vodorovnými rovinami jsou aerodynamické profily.

113. Plachta, resp. její jednotlivé aerodynamické profily při plavbě proti větru a při bočních větrech:

A
stáčejí proud vzduchu šikmo dolů k hladině.
B
jsou obtékány proudem vzduchu pod různým úhlem náběhu.
C
jsou deformovány vzduchovými víry, jejichž intenzita je závislá na síle větru.

114. Účinnost profilu plachty při plavbě proti slabému přednímu větru je maximální:

A
při úhlu náběhu přes 20°.
B
využívá-li se odrazu větru od vodní hladiny.
C
když proudění kolem něho je plynulé a bez víření, tzv. laminární proudění.

115. Laminární proudění vzduchu je závislé:

A
na aerodynamickém profilu plachty a tvaru zadního lemu.
B
na sklonu švů jednotlivých dílů a pružnosti použité plachtoviny.
C
na tvaru trupu lodě.

116. Výhradně přetlaku na plachtách využívá plachetnice při jízdě:

A
na zadním větru.
B
při bočním větru.
C
ostře proti větru.

117. Při plavbě ostře proti silnému větru je výhodnější plachta:

A
s větším vydutím.
B
plošší s menším vydutím.
C
se středním vydutím.

118. Při jízdě na zadním větru je výhodnější plachta:

A
plochá, protože laminární proudění je účinnější.
B
s velkým vydutím, protože obtékání plachty je turbulentní a pohyb lodi vpřed způsobuje přetlak v plachtě a nikoliv sání.
C
se středním vydutím, protože má výhodnější průběh sání.

119. Vliv kosatky na hlavní plachtu:

A
se projevuje v příznivém usměrňování vzduchového proudění kolem hlavní plachty, zejména na její závětrné straně, a tím zvyšuje její účinnost.
B
je zřetelný pouze při plavbě po větru.
C
je zanedbatelný, zvětšuje pouze celkovou plochu plachet.

120. Upravit přetočení plachty, eventuálně zamezit zdvihání vratipně při jízdě na zadní nebo zadoboční vítr lze:

A
refovacím aparátem, nebo-li kasounem.
B
ráčnou na otěžovém kladkostroji.
C
bočně posuvným vedením otěží nebo kikingem.

121. Náklon lodi a vliv lodního tělesa na vzduchové proudění:

A
působí nepříznivě na účinnost plachet.
B
neovlivňuje účinnost plachet.
C
působí příznivě při jízdě na boční vítr, neboť se využívá odrazu větru.

122. Spinaker se používá:

A
při kasání plachet.
B
hlavně při jízdě po větru nebo na zadobočním větru, méně na boční vítr.
C
jako samočinná klema pro fixování otěží v požadované poloze.

123. Při plavbě na zadní vítr je nejvíce zatěžována:

A
kýlová ploutev.
B
příď lodě.
C
záď lodě.

124. Na ponořenou část lodního trupu působí síly:

A
aerodynamické.
B
hydrostatické a hydrodynamické.
C
balistické.

125. Hydrodynamické síly vznikají:

A
působením vlivu přitažlivosti měsíce a slunce např. příliv a odliv.
B
při stání tělesa na hladině a jde o síly, které způsobí, že těleso plave.
C
při proudění vody kolem tělesa a jsou podobné proudění vzduchu; vzniká proudění laminární nebo turbulentní a platí obdobné zákony o proudnicích, vztlaku a odporu jako u aerodynamických sil.

126. Plavbu plachetnice proti větru nebo na bočním větru umožňuje:

A
odpor (vztlak) ploutve nebo kýlu, bez nějž by mohla plout plachetnice jen po větru.
B
dostatečná plocha a správný tvar listu kormidla.
C
správně zvolené plachtoví.

127. Malá hmotnost kýlu plachetnice má za následek:

A
malý náklon plachetnice za silného větru.
B
veliký náklon plachetnice za silného větru.
C
vytvoření velkého vlnového odporu trupu.

128. Správně nastavená plachta při plavbě na boční vítr má:

A
stejnou stranovou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru.
B
menší stranovou a větší dopřednou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru.
C
menší stranovou a menší dopřednou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru.

129. Skluz lodě je umožněn:

A
pouze profilem stěžně.
B
tvarem trupu.
C
vhodným materiálem na otěže plachet.

130. Při malé ploše laterálu plachetnice:

A
špatně stoupá proti větru a má velký snos.
B
dobře stoupá proti větru, ale pluje ve značném náklonu.
C
dobře stoupá proti větru.

131. Hydrodynamický odpor trupu je závislý hlavně:

A
na ploše plachet.
B
na jeho tvaru, jakosti povrchu trupu a velikosti laterálu.
C
na teplotě vody.

132. Plachetnice ve velkém náklonu:

A
pluje ostřeji proti větru než plachetnice v malém náklonu.
B
pluje rychleji než plachetnice v malém náklonu.
C
špatně stoupá proti větru a pluje pomaleji než plachetnice v malém náklonu.

133. Rychlost plachetnice nejvíce ovlivňuje:

A
barevné provedení plachet.
B
správné nastavení plachet.
C
stáří plachet.

134. Návětrnost plachetnice je ovlivněna:

A
velikostí lodního šroubu.
B
vhodným podponorovým nátěrem.
C
náklonem plachetnice a tvarem trupu.

135. Kormidlo je část lodi, která:

A
má tvořit nejvíce ponořenou část lodi a proto musí mít dostatečnou axiální vůli.
B
prodlužuje kýl lodi.
C
umožňuje řídit směr plavby.

136. Síla na kormidelní páce má být za plavby:

A
asi 30 N.
B
co nejmenší.
C
co největší.

137. Nejmenší čelní odpor má kormidlo:

A
s tenkým symetrickým profilem(tzv. NASA).
B
s hrubým povrchem.
C
provedené jako rovná deska (tzv. list).

138. Sílu potřebnou k ovládání kormidelní páky snížíme zejména:

A
novým podponorovým nátěrem.
B
prodloužením stěžně.
C
správným nastavením plachet.

139. Kormidlo ztrácí účinnost:

A
pluje-li se pouze s kosatkou.
B
při náhlém velkém vychýlení, protože vznikají víry a odpor, které snižují i rychlost lodě.
C
je-li úplně vytažena ploutev.

140. Jízdu plachetnice ve skluzu podmiňuje:

A
příďotížnost a závětrnost lodě.
B
vhodný tvar trupu a dostatečná rychlost.
C
především značně zvětšená plocha plachet, tvar lodního tělesa není rozhodující.

141. Vírový odpor trupu za zádí plavidla:

A
zrychluje plavbu.
B
zpomaluje plavbu.
C
neovlivňuje rychlost plavby.

142. Návětrná strana lodi je

A
pravá strana lodi.
B
strana, která není vystavena větru, čili z které vítr z lodi odchází.
C
strana, která je vystavena větru, čili z které vítr na loď přichází.

143. Závětrná strana lodi je:

A
strana, z které vítr z lodi odchází, tzv. která je za větrem.
B
levá strana lodi.
C
strana, z které vítr na loď přichází, tzv. která je na větru.

144. Plavba ostře proti větru je plavba:

A
při které loď pluje v úhlu co nejmenším ke směru větru (cca až 40°) a využívá největší možné stoupavosti proti větru.
B
proti větru, který přichází v podélné ose lodě.
C
kdy vítr přichází v úhlu do 10° od příčné osy lodi na obě strany.

145. Plavba na předoboční vítr je plavba, při které:

A
loď pluje co možno nejvíce proti větru.
B
loď pluje proti směru větru v úhlu zřetelně menším než je pravý úhel (cca 60° - 75°) a nevyužívá maximálně svých schopností stoupání.
C
loď pluje na poryvový vítr, který přichází střídavě z předu a z boku.

146. Při silném poryvu větru se zabrání velkému náklonu plachetnice:

A
vyostřením, případně povolením otěže hlavní plachty.
B
přitažením otěže hlavní plachty.
C
odpadnutím po větru.

147. Schopnost křižovat co nejostřeji proti větru je podmíněna:

A
tvarem lodního trupu, plochou laterálu a takeláží.
B
použitím spinakru.
C
použitím kvalitních otěží.

148. Při správné technice vyostřování, nemění-li se směr zdánlivého větru:

A
změna směru se provádí nastavením ploutve.
B
hlavní plachta se plynule přitahuje blíž k ose lodi.
C
využije se náklonu lodi do návětří.

149. Při správné technice odpadání, nemění-li se směr zdánlivého větru:

A
loď se naklání do závětří při udržování dosavadního nastavení plachty.
B
hlavní plachta se plynule povoluje.
C
změna směru se provede povytažením ploutve.

150. Správné nastavení kosatky a hlavní plachty při křižování proti větru se při přeostření nad správný úhel náběhu větru projeví tak, že:

A
obě plachty se začnou současně prolamovat (flatrovat) od předního lemu.
B
hlavní plachta se začne prolamovat dřív než kosatka.
C
kosatka se začne prolamovat dřív než hlavní plachta.

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy

Otázky 101-150 | Kapitánské zkoušky