Otázky pro Kapitánské zkoušky - Stránka 3 z 16

Prohlížejte otázky 101 až 150 z celkových 792 otázek.

101. Vějička (korouhvička, frklík) na vrcholu stěžně ukazuje za plavby směr:

A
skutečného větru.
B
větru, vznikajícího pohybem plachetnice dopředu.
C
zdánlivého větru.

102. Zdánlivý vítr přichází do plachet více zepředu při:

A
menší rychlosti plachetnice.
B
větším náklonu plachetnice.
C
větší rychlosti plachetnice.

103. Výsledná síla na plachtě vzniká:

A
vlivem rychlosti lodě.
B
náklonem plachetnice.
C
rozdílem rychlosti vzduchového proudění na vnější a vnitřní straně plachty.

104. Při plavbě ostře proti větru a na bočních větrech způsobuje výslednice sil, vyvozených větrem:

A
pohyb lodě dopředu, náklon lodě a boční snos.
B
nežádoucí deformaci profilu plachty.
C
stlačení lodní přídě do vody.

105. Boční sílu na plachtě zachycuje:

A
kormidlo.
B
podpěra stěžně.
C
boční průmět laterálu, avšak skutečný směr plavby není shodný s podélnou osou plavidla, ale je odkloněn o určitý úhel do závětří.

106. Podélná osa plachetnice svírá za plavby se zdánlivým větrem:

A
větší úhel než se skutečným větrem.
B
menší úhel než se skutečným větrem.
C
stejný úhel jako se skutečným větrem (uvažováno na vodní ploše bez pohybu - bez proudu).

107. Při správném nastavení hlavní plachty půlí vratipeň zhruba úhel, který svírá:

A
podélná a příčná osa plavidla.
B
podélná osa plavidla a směr skutečného větru.
C
podélná osa plavidla a směr zdánlivého větru.

108. Vztlak laterálu je síla:

A
rovnoběžná se směrem plavby a nesnižuje vliv boční síly plachty.
B
zvětšující náklon plachetnice.
C
působící proti boční síle plachty.

109. Aktivní plocha plachty plachetnice v náklonu je:

A
větší než nenakloněné plachetnice.
B
je stejná jako nenakloněné plachetnice.
C
menší než nenakloněné plachetnice.

110. Stěžeň s příliš velkou hmotností má za následek:

A
zlepšení stability plachetnice.
B
zhoršení stability plachetnice.
C
zlepšení stability plachetnice pouze za silného větru.

111. Pro obtékání plachet větrem platí zákony:

A
v podstatě shodné jako pro křídla letadel nebo ptáků, protože jejich tvar a profil jsou podobné.
B
stejné jako pro obtékání rovinné desky, protože plachty jsou ploché.
C
empirické a proto je nutné vycházet pouze ze zkušeností vzhledem k tomu, že plachty jsou velmi pružný a tvarově značně proměnlivý element.

112. Plachta je v základě:

A
kuželová plocha, jejíž svislé řezy určují její profil.
B
vydutá plocha, jejíž řezy vodorovnými rovinami jsou aerodynamické profily.
C
část válcové plochy, jejíž profil je odvislý od poloměru šířky.

113. Plachta, resp. její jednotlivé aerodynamické profily při plavbě proti větru a při bočních větrech:

A
jsou deformovány vzduchovými víry, jejichž intenzita je závislá na síle větru.
B
stáčejí proud vzduchu šikmo dolů k hladině.
C
jsou obtékány proudem vzduchu pod různým úhlem náběhu.

114. Účinnost profilu plachty při plavbě proti slabému přednímu větru je maximální:

A
při úhlu náběhu přes 20°.
B
když proudění kolem něho je plynulé a bez víření, tzv. laminární proudění.
C
využívá-li se odrazu větru od vodní hladiny.

115. Laminární proudění vzduchu je závislé:

A
na sklonu švů jednotlivých dílů a pružnosti použité plachtoviny.
B
na aerodynamickém profilu plachty a tvaru zadního lemu.
C
na tvaru trupu lodě.

116. Výhradně přetlaku na plachtách využívá plachetnice při jízdě:

A
při bočním větru.
B
ostře proti větru.
C
na zadním větru.

117. Při plavbě ostře proti silnému větru je výhodnější plachta:

A
se středním vydutím.
B
s větším vydutím.
C
plošší s menším vydutím.

118. Při jízdě na zadním větru je výhodnější plachta:

A
s velkým vydutím, protože obtékání plachty je turbulentní a pohyb lodi vpřed způsobuje přetlak v plachtě a nikoliv sání.
B
se středním vydutím, protože má výhodnější průběh sání.
C
plochá, protože laminární proudění je účinnější.

119. Vliv kosatky na hlavní plachtu:

A
se projevuje v příznivém usměrňování vzduchového proudění kolem hlavní plachty, zejména na její závětrné straně, a tím zvyšuje její účinnost.
B
je zřetelný pouze při plavbě po větru.
C
je zanedbatelný, zvětšuje pouze celkovou plochu plachet.

120. Upravit přetočení plachty, eventuálně zamezit zdvihání vratipně při jízdě na zadní nebo zadoboční vítr lze:

A
ráčnou na otěžovém kladkostroji.
B
refovacím aparátem, nebo-li kasounem.
C
bočně posuvným vedením otěží nebo kikingem.

121. Náklon lodi a vliv lodního tělesa na vzduchové proudění:

A
působí příznivě při jízdě na boční vítr, neboť se využívá odrazu větru.
B
působí nepříznivě na účinnost plachet.
C
neovlivňuje účinnost plachet.

122. Spinaker se používá:

A
při kasání plachet.
B
jako samočinná klema pro fixování otěží v požadované poloze.
C
hlavně při jízdě po větru nebo na zadobočním větru, méně na boční vítr.

123. Při plavbě na zadní vítr je nejvíce zatěžována:

A
příď lodě.
B
záď lodě.
C
kýlová ploutev.

124. Na ponořenou část lodního trupu působí síly:

A
balistické.
B
aerodynamické.
C
hydrostatické a hydrodynamické.

125. Hydrodynamické síly vznikají:

A
při stání tělesa na hladině a jde o síly, které způsobí, že těleso plave.
B
při proudění vody kolem tělesa a jsou podobné proudění vzduchu; vzniká proudění laminární nebo turbulentní a platí obdobné zákony o proudnicích, vztlaku a odporu jako u aerodynamických sil.
C
působením vlivu přitažlivosti měsíce a slunce např. příliv a odliv.

126. Plavbu plachetnice proti větru nebo na bočním větru umožňuje:

A
odpor (vztlak) ploutve nebo kýlu, bez nějž by mohla plout plachetnice jen po větru.
B
správně zvolené plachtoví.
C
dostatečná plocha a správný tvar listu kormidla.

127. Malá hmotnost kýlu plachetnice má za následek:

A
veliký náklon plachetnice za silného větru.
B
vytvoření velkého vlnového odporu trupu.
C
malý náklon plachetnice za silného větru.

128. Správně nastavená plachta při plavbě na boční vítr má:

A
stejnou stranovou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru.
B
menší stranovou a menší dopřednou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru.
C
menší stranovou a větší dopřednou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru.

129. Skluz lodě je umožněn:

A
pouze profilem stěžně.
B
tvarem trupu.
C
vhodným materiálem na otěže plachet.

130. Při malé ploše laterálu plachetnice:

A
dobře stoupá proti větru.
B
špatně stoupá proti větru a má velký snos.
C
dobře stoupá proti větru, ale pluje ve značném náklonu.

131. Hydrodynamický odpor trupu je závislý hlavně:

A
na teplotě vody.
B
na jeho tvaru, jakosti povrchu trupu a velikosti laterálu.
C
na ploše plachet.

132. Plachetnice ve velkém náklonu:

A
pluje ostřeji proti větru než plachetnice v malém náklonu.
B
špatně stoupá proti větru a pluje pomaleji než plachetnice v malém náklonu.
C
pluje rychleji než plachetnice v malém náklonu.

133. Rychlost plachetnice nejvíce ovlivňuje:

A
barevné provedení plachet.
B
správné nastavení plachet.
C
stáří plachet.

134. Návětrnost plachetnice je ovlivněna:

A
vhodným podponorovým nátěrem.
B
náklonem plachetnice a tvarem trupu.
C
velikostí lodního šroubu.

135. Kormidlo je část lodi, která:

A
má tvořit nejvíce ponořenou část lodi a proto musí mít dostatečnou axiální vůli.
B
prodlužuje kýl lodi.
C
umožňuje řídit směr plavby.

136. Síla na kormidelní páce má být za plavby:

A
co největší.
B
asi 30 N.
C
co nejmenší.

137. Nejmenší čelní odpor má kormidlo:

A
s tenkým symetrickým profilem(tzv. NASA).
B
s hrubým povrchem.
C
provedené jako rovná deska (tzv. list).

138. Sílu potřebnou k ovládání kormidelní páky snížíme zejména:

A
prodloužením stěžně.
B
správným nastavením plachet.
C
novým podponorovým nátěrem.

139. Kormidlo ztrácí účinnost:

A
pluje-li se pouze s kosatkou.
B
při náhlém velkém vychýlení, protože vznikají víry a odpor, které snižují i rychlost lodě.
C
je-li úplně vytažena ploutev.

140. Jízdu plachetnice ve skluzu podmiňuje:

A
především značně zvětšená plocha plachet, tvar lodního tělesa není rozhodující.
B
vhodný tvar trupu a dostatečná rychlost.
C
příďotížnost a závětrnost lodě.

141. Vírový odpor trupu za zádí plavidla:

A
neovlivňuje rychlost plavby.
B
zpomaluje plavbu.
C
zrychluje plavbu.

142. Návětrná strana lodi je

A
pravá strana lodi.
B
strana, která je vystavena větru, čili z které vítr na loď přichází.
C
strana, která není vystavena větru, čili z které vítr z lodi odchází.

143. Závětrná strana lodi je:

A
strana, z které vítr na loď přichází, tzv. která je na větru.
B
strana, z které vítr z lodi odchází, tzv. která je za větrem.
C
levá strana lodi.

144. Plavba ostře proti větru je plavba:

A
při které loď pluje v úhlu co nejmenším ke směru větru (cca až 40°) a využívá největší možné stoupavosti proti větru.
B
kdy vítr přichází v úhlu do 10° od příčné osy lodi na obě strany.
C
proti větru, který přichází v podélné ose lodě.

145. Plavba na předoboční vítr je plavba, při které:

A
loď pluje na poryvový vítr, který přichází střídavě z předu a z boku.
B
loď pluje proti směru větru v úhlu zřetelně menším než je pravý úhel (cca 60° - 75°) a nevyužívá maximálně svých schopností stoupání.
C
loď pluje co možno nejvíce proti větru.

146. Při silném poryvu větru se zabrání velkému náklonu plachetnice:

A
přitažením otěže hlavní plachty.
B
odpadnutím po větru.
C
vyostřením, případně povolením otěže hlavní plachty.

147. Schopnost křižovat co nejostřeji proti větru je podmíněna:

A
tvarem lodního trupu, plochou laterálu a takeláží.
B
použitím kvalitních otěží.
C
použitím spinakru.

148. Při správné technice vyostřování, nemění-li se směr zdánlivého větru:

A
změna směru se provádí nastavením ploutve.
B
hlavní plachta se plynule přitahuje blíž k ose lodi.
C
využije se náklonu lodi do návětří.

149. Při správné technice odpadání, nemění-li se směr zdánlivého větru:

A
hlavní plachta se plynule povoluje.
B
loď se naklání do závětří při udržování dosavadního nastavení plachty.
C
změna směru se provede povytažením ploutve.

150. Správné nastavení kosatky a hlavní plachty při křižování proti větru se při přeostření nad správný úhel náběhu větru projeví tak, že:

A
kosatka se začne prolamovat dřív než hlavní plachta.
B
hlavní plachta se začne prolamovat dřív než kosatka.
C
obě plachty se začnou současně prolamovat (flatrovat) od předního lemu.

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy

Otázky 101-150 | Kapitánské zkoušky