Otázky pro Kapitánské zkoušky - Stránka 4 z 16

Prohlížejte otázky 151 až 200 z celkových 792 otázek.

151. Při obratu proti větru nesmíme dopustit, aby:

A
se loď zastavila v pozici přímo proti větru.
B
se spinaker zasekl pod kosatkou.
C
loď plula příliš velkou rychlostí.

152. Při křižování za silného větru a na vlnách:

A
je třeba vést loď méně ostře proti větru (s povolenější plachtou) než na hladké vodě.
B
je nutné naklánět loď do návětří.
C
je nutné povytáhnout ploutev a nadzvednout list kormidla.

153. Má-li loď při jízdě proti větru dosáhnout většího stoupání, je třeba:

A
přitáhnout jezdec na otěžovém vozíku do návětří a přitáhnout kosatku.
B
vypustit jezdec na otěžovém vozíku k boku.
C
více vychýlit kormidlo.

154. Při poryvech za plavby na předním nebo bočním větru je třeba:

A
nechat loď naklonit do návětří, a pak ji energickým zasednutím vyvážit.
B
vytáhnout ploutev, aby se zmenšil vztlak, který na ni působí.
C
vysednout na bok lodě a vést kormidlo i plachtu tak, abychom zabránili velkému náklonu lodě do závětří.

155. Při plavbě na bočním větru je výhodnější:

A
mít plachty přitažené co nejvíce i za cenu jejich skasání, protože účinek sání je tak největší.
B
více přitáhnout hlavní plachtu vůči větru, protože se zvýší rychlost i přes větší náklon lodě.
C
více povolit hlavní plachtu než při plavbě proti větru, zvýší se tím dopředná síla a zmenší se náklon plachetnice.

156. Jestliže při křižování nebo na bočním kursu vítr zesílí a loď se stává značně návětrnou, je účelné:

A
posunout ploutev víc dopředu.
B
posunout ploutev více dozadu, popř. zmenšit záklon stěžně (je-li to za plavby možné).
C
sklonit stěžen více dozadu.

157. Plavba po větru (na zadním větru) je plavba:

A
když vítr vane zezadu, a to až do cca 30° na obě strany od podélné osy plachetnice.
B
pouze s větrem, jehož směr se uchyluje od směru plavby lodě max. 10° na obě strany.
C
pouze když vítr vane přímo zezadu.

158. Při plavbě malé plachetnice na zadní vítr se nesmí zejména:

A
zatěžovat záď lodě.
B
napnout kosatku na stěžeň.
C
zatěžovat příď lodě, protože by se mohla zabořit do vody a dojít tak k převržení lodě.

159. Při plavbě na silný zadní vítr je vhodné pro bezpečné vedení lodě:

A
povolit maximálně hlavní plachtu.
B
převést loď na mírně zadoboční kurz plavby.
C
zasednout loď víc vpředu.

160. Obrat proti větru (tzv. re) je obrat:

A
při kterém se stáčí loď zádí proti větru a v okamžiku zádí přímo proti větru se rychlým přehozením spinakru docílí přetočení lodě na druhý bok.
B
při kterém loď vyostřuje tak, aby se setrvačností dostala přes postavení přímo proti větru a přešla do postavení ostře proti větru na druhém boku.
C
provedený energickým odpadnutím při současném spuštění kosatky a jejím opětném vytažení po dokončeném obratu.

161. Plavba na bočním kurzu je:

A
pomalejší než plavba proti větru.
B
stejně rychlá jako plavba proti větru.
C
rychlejší než plavba proti větru.

162. Za silného větru a ve vlnách se stoupavost plachetnice:

A
zvětšuje.
B
zmenšuje.
C
nemění.

163. Obrat po větru (tzv. halsa) je manévr:

A
prováděný při skasané hlavní plachtě využitím kosatky k obratu.
B
prováděný pouze pomocí hlavní plachty při spuštěné kosatce.
C
prováděný tak, že příď lodě se stáčí po větru a v okamžiku, kdy loď stojí zádí proti větru, se přehodí ráhno na druhý bok a obrat se dokončí.

164. Při plavbě na silný zadní vítr musíme zabránit:

A
nadměrnému tahu na otěže.
B
prudkému přehození ráhna z jednoho boku na druhý použitím kontraotěže.
C
zvýšení rychlosti.

165. Při plavbě na zadní vítr se snažíme zamezit:

A
skluzu.
B
příčnému kolébání lodě.
C
zvýšení rychlosti.

166. Přehození ráhna se nejlépe provádí za silného větru:

A
v jízdě plnou rychlostí a s vyváženou lodí.
B
při zpomalení plavby (např. najetím na vlnu) a náklonu do závětří.
C
po odpadnutí a naklonění lodi do návětří.

167. Příčné kolébání lodi při plavbě na zadní vítr je z hlediska bezpečnosti plavby:

A
nebezpečné a pro posádku nepříjemné.
B
nežádoucí, ale není nebezpečné.
C
žádoucí.

168. Kontrolu správného nastavení plachet provádíme pomocí:

A
vějičky a stuh (špionků).
B
úhloměru umístěného na lodi.
C
polohy kormidelní páky.

169. Při zvrhnutí lodě má posádka:

A
vždy plavat vstříc záchrannému člunu nebo jiné lodi v dohledu.
B
zůstat u lodě, aby ji mohly záchranné čluny najít.
C
snažit se doplavat k nejbližšímu břehu, i když je dosti vzdálen.

170. Při vleku havarované lodi motorovým člunem je třeba:

A
spustit plachty.
B
vytáhnout spinaker.
C
odpojit stěžeň od lodě.

171. Termínem "plavidlo" se ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě rozumí:

A
těleso schopné plavby, které je řiditelné a splňuje podmínky plovatelnosti.
B
loď s vlastním pohonem, plovoucí těleso a plovoucí zařízení.
C
ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení.

172. Termínem "plavidlo s vlastním pohonem" se ve smyslu pravidel plavebního provozu rozumí:

A
plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem s výjimkou plavidla, jehož strojní pohon je používán pouze pro manévry a snadnější vedení při vlečení nebo tlačení.
B
plavidlo, které pluje výlučně pomocí plachet.
C
plavidlo, které nepluje pomocí vlastního strojního pohonu ani pomocí plachet.

173. Termínem "plachetnice" se ve smyslu pravidel plavebního provozu rozumí:

A
plavidlo, které pluje pomocí plachet a zároveň používá vlastní strojní pohon.
B
plavidlo, které pluje pouze pomocí plachet a současně nepoužívá vlastní strojní pohon.
C
plavidlo, které pluje pomocí plachet nebo vlastního strojního pohonu, ale jeho délka nepřesahuje 20 m.

174. Malé plavidlo je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě:

A
plavidlo, jehož délka nepřesahuje 24 m, není používané k vlečení, tlačení nebo vedení plavidel v bočně svázané sestavě a není na něm povoleno přepravovat více než 24 cestujících.
B
plavidlo, jehož délka nepřesahuje 22 metrů, převozní loď, tlačný člun, jehož délka nepřesahuje 20 metrů a které není určené k přepravě více než 20 cestujících.
C
plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 metrů, není určené k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel nebo k přepravě více než 12 cestujících a není tlačným člunem.

175. Plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m, není ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě malým plavidlem:

A
je-li určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení bočně svázané sestavy jiných plavidel.
B
je-li určené k vlečení, tlačení nebo vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel.
C
je-li používané k vlečení vodních lyžařů.

176. "Plovoucí stroj" je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě:

A
zařízení schopné plavby vybavené mechanickým zařízením a určené pro práce na vodní cestě nebo v přístavu.
B
zařízení schopné plavby, užívané na vodních cestách, které není určeno k opakovanému přemísťování (plovárna, dok, přístavní můstek, plovoucí garáž, botel, atd.).
C
konstrukce, objekt nebo pevné seskupení předmětů, schopné plavby, které není plavidlem ani plovoucím zařízením.

177. "Plovoucí zařízení" je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě:

A
plavidlo zkonstruované nebo speciálně vybavené zařízením pro plavbu vlečením nebo tlačením.
B
zařízení schopné plavby s výjimkou plovoucího stroje, které není určeno k opakovanému přemísťování.
C
plavidlo vybavené mechanickým zařízením a určené pro práce na vodních cestách nebo v přístavech.

178. Termín "sestava plavidel" je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě:

A
spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem.
B
komplex plovoucích prostředků, určený pro údržbu vodních cest, který se skládá z bagru, elevátoru, remorkérů a tlačných nebo vlečných člunů.
C
spojení plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles boky vedle sebe.

179. "Vlečná sestava" je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě znění:

A
spojení plavidel boky vedle sebe, z nichž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy.
B
plavidlo, plovoucí těleso nebo jejich spojení, vlečené ze břehu.
C
spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy.

180. Stojícím plavidlem je ve smyslu pravidel plavebního provozu plavidlo, které:

A
je uvázlé na překážce nebo na dně vodní cesty, v důsledku čehož došlo ke ztrátě volného pohybu.
B
stojí vůči břehu a motory pracují jen takovou silou, aby překonaly účinek proudu vody.
C
je přímo nebo nepřímo zakotveno nebo přímo nebo nepřímo vyvázáno ke břehu.

181. Plujícím plavidlem je ve smyslu pravidel plavebního provozu plavidlo, které:

A
je zakotveno nebo vyvázáno, ale zasahuje nejméně polovinou šířky do plavební dráhy.
B
je zakotveno nebo vyvázáno mimo stanoviště označené plavebními znaky, vyjadřujícími způsob stání.
C
není přímo nebo nepřímo zakotveno, vyvázáno ke břehu nebo není nasedlé.

182. Zastavením je ve smyslu pravidel plavebního provozu pro plující plavidlo stav, při kterém plavidlo stojí ve vztahu:

A
k vodnímu proudu.
B
ke břehu.
C
k jinému plujícímu plavidlu, plovoucímu tělesu nebo plovoucímu zařízení.

183. Světlo, použité v návěstních svítidlech plavidel je ve smyslu pravidel plavebního provozu:

A
bílé, červené, zelené, žluté a oranžové.
B
bílé, červené, zelené, žluté a fialové.
C
bílé, červené, zelené, žluté a modré.

184. Krátkým zvukem je ve smyslu pravidel plavebního provozu:

A
zvuk trvající 4 sekundy.
B
zvuk trvající 1/4 sekundy.
C
zvuk trvající 1 sekundu.

185. Dlouhým zvukem je ve smyslu pravidel plavebního provozu:

A
zvuk trvající 1/4 sekundy.
B
zvuk trvající 1 sekundu.
C
zvuk trvající 4 sekundy.

186. Blikavým světlem je ve smyslu pravidel plavebního provozu přerušované světlo:

A
s počtem 40 až 60 záblesků za minutu.
B
s minimálním počtem 90 záblesků za minutu.
C
s jedním, dvěma nebo třemi záblesky za minutu.

187. Nocí je ve smyslu pravidel plavebního provozu období:

A
mezi západem slunce a východem slunce.
B
které začíná půl hodiny po západu slunce a končí půl hodiny před východem slunce.
C
od 20,00 h do 4,30 h v létě a dobu od 17,00 h do 7,00 h v zimě.

188. Dnem je ve smyslu pravidel plavebního provozu období:

A
od 4,30 h do 20,00 h v létě a dobu od 7,00 h do 17,00 h v zimě.
B
které začíná půl hodiny před východem slunce a končí půl hodiny po západu slunce.
C
mezi východem slunce a západem slunce.

189. Sníženou viditelností jsou ve smyslu pravidel plavebního provozu:

A
kouřmo, mlha, hustý déšť a doba mezi západem a východem slunce.
B
podmínky, pro které není z kormidelny plavidla dostatečný výhled na vodní cestu pro nadrozměrný náklad, atypickou sestavu plavidel apod.
C
podmínky, při nichž viditelnost omezuje kouřmo, mlha, hustý déšť, sněhová vánice, dým atd.

190. Plavební dráhou je ve smyslu pravidel plavebního provozu část vodní cesty:

A
vymezená největšími hloubkami.
B
kterou mohou plavidla využívat pro plavbu.
C
se zaručenou šířkou nejméně 20 m a zaručenou hloubkou nejméně 1,80 m.

191. Část vodní cesty, kterou mohou plavidla využívat pro plavbu je ve smyslu pravidel plavebního provozu:

A
sledovaná vodní cesta.
B
plavební dráha.
C
splavný vodní tok.

192. Vůdce plavidla je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě osoba:

A
která je vyučena v příslušném oboru vnitrozemské plavby nebo absolvovala odborný kurz.
B
starší 18 let, obeznámená s technikou plavby plavidla, na kterém pluje a má pro instalovaný výkon lodního stroje potřebné oprávnění.
C
která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě.

193. Vůdce plavidla je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě povinen být přítomen na plavidle:

A
jestliže plavidlo pluje.
B
jestliže plavidlo pluje i stojí.
C
jestliže plavidlo pluje a při nastupování nebo vystupování cestujících.

194. Příkazy vůdce sestavy plavidel jsou povinni se řídit:

A
pouze členové posádky plavidla, které zajišťuje pohyb sestavy.
B
všichni účastníci plavebního provozu.
C
vůdci plavidel, která jsou součástí sestavy plavidel.

195. Příkazy vydávanými vůdcem plavidla k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, jsou povinni se řídit:

A
všichni účastníci plavebního provozu.
B
členové posádky plavidla a další osoby na plavidle.
C
všechny další osoby na plavidle, pokud nemají vlastního průvodce.

196. Nejvyšší povolené hodnoty délky a šířky plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty jsou uvedeny:

A
ve vyhlášce o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.
B
v příloze k vyhlášce o pravidlech plavebního provozu.
C
v zákonu o vnitrozemské plavbě.

197. Nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty jsou uvedeny:

A
ve vyhlášce správce příslušné vodní cesty nebo přístavu na této vodní cestě.
B
v zákonu o vnitrozemské plavbě.
C
v příloze k vyhlášce o pravidlech plavebního provozu.

198. Nasednutím plavidla se ve smyslu pravidel plavebního provozu rozumí:

A
plavidlo, které uvázlo na překážce nebo na dně vodní cesty, v důsledku čehož došlo ke ztrátě jeho volného pohybu.
B
ukončení nástupu cestujících na osobní loď, která pluje na pravidelné lince nebo v režimu několikadenní plavby.
C
umístění a zajištění plavidla na zařízení lodního výtahu před jeho vytažením na břeh za účelem jeho opravy nebo rekonstrukce.

199. Plavba samotíží je zakázaná, ale tento zákaz se nevztahuje:

A
na všechna malá plavidla.
B
na malá plavidla s vlastním pohonem.
C
na malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel.

200. Rozmístění nákladu na plavidle:

A
stanoví jeho vůdce nejméně 2 dny před vyplutím a zajišťuje jej i v průběhu plavby tak, aby plavba byla plynulá.
B
musí odpovídat parametrům vodní cesty a staveb na ní.
C
nesmí ohrožovat stabilitu plavidla nebo pevnost jeho tělesa.

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy

Otázky 151-200 | Kapitánské zkoušky