Otázky pro Potápěčský průkaz - Stránka 10 z 13

Prohlížejte otázky 451 až 500 z celkových 650 otázek.

451. Jak velká musí přibližně být síla řídicí pružiny vyváženého 1. stupně plicní automatiky, aby pod membránou o pracovním průměru 40 mm vznikl středotlak o přetlaku 1 MPa?

A
650 N
B
65 N
C
130 N
D
1 260 N

452. Stejný tlak, jaký vyvolává vzduchový obal Země u hladiny moře, vyvolává samotný sloupec vody vysoký:

A
100 metrů
B
přibližně 10 metrů
C
přesně 20 metrů
D
průměrně kolem 1 metru

453. Tlak vyvolaný vzduchovým obalem Země u hladiny moře (normální atmosférický tlak) je přibližně:

A
10 MPa, tj. 1 bar
B
0,1 MPa, tj. 1 bar
C
1 MPa, tj. 1 000 mbar
D
0,01 MPa, tj. 1 bar

454. Při potápění v jezeře, jehož hladina leží asi 5 500 m nad mořem a u níž je atmosférický tlak asi 50 kPa, bude v hloubce 20 metrů celkový tlak přibližně roven:

A
350 kPa
B
250 kPa
C
300 kPa
D
200 kPa

455. Dekompresní komora na palubě lodi je naplněna na tlak odpovídající hloubce 50 m. Jakou výslednou silou je na přírubu komory dotlačováno víko komory o ploše 1 m2 ?

A
50 000 N
B
600 000 N
C
500 000 N
D
400 000 N

456. Důvod, proč je při potápění ve větších nadmořských výškách oproti moři ke stanovení dekomprese brán v úvahu nižší atmosférický tlak, spočívá:

A
v menším celkovém tlaku v hloubce
B
ve větším obsahu dusíku ve vzduchu
C
v jiném poměru atmosférického tlaku k celkovému tlaku v hloubce
D
v menším obsahu kyslíku ve vzduchu

457. 57. Které z následujících tvrzení je nesprávné?

A
Těleso o hmotnosti 1 kg působí na povrchu Země silou přibližně 10 newtonů (N).
B
Tlak 1 MPa je stejný jako tlak 100 kPa.
C
Teplota 20 °C odpovídá přibližně teplotě 293 K.
D
Objem 1 krychlového metru (1 m3

458. Stanovte sílu jakou je dotlačována do sedla trysky o průřezu 10 mm2 kuželka 2. stupně plicní automatiky otevíraného proti proudu při středotlaku nastaveném na přetlak 1 MPa:

A
0,1 N
B
100 N
C
1 N
D
10 N

459. Celkový tlak v určité hloubce horského jezera:

A
je nezávislý na tlaku hydrostatickém a atmosférickém
B
je rozdílem tlaku hydrostatického a tlaku atmosférického
C
je roven hydrostatickému tlaku v této hloubce
D
je součtem tlaku hydrostatického a tlaku atmosférického

460. Stanovte výslednou tlakovou sílu, kterou působí v hloubce 30 m průzor pouzdra videokamery o průměru 40 mm na dosedací plochu pouzdra:

A
3 770 N
B
377 N
C
503 N
D
50,3 N

461. Za jak dlouho by byla v hloubce 10 m při hladinové spotřebě 30 l za minutu teoreticky zcela spotřebována zásoba vzduchu v tlakové lahvi o objemu 15 l naplněné na tlak 20 MPa?

A
za 50 minut
B
za 75 minut
C
za 100 minut
D
za 25 minut

462. Jak dlouho může setrvat v hloubce 20 m potápěč s přístrojem o objemu 18 l, tlaku 20 MPa a s hladinovou spotřebou 30 l/min, než tlak v přístroji poklesne na 5 MPa?

A
20 minut
B
45 minut
C
40 minut
D
30 minut

463. Dva potápěči poplavou v hloubce 20 m tak dlouho, dokud první z nich nespotřebuje polovinu své zásoby vzduchu, a pak se budou vracet nazpět v hloubce 10 m. Potápěč A má přístroj o objemu 15 l a hladinovou spotřebu 25 l/min, potápěč B má přístroj o objemu 20 l a hladinovou spotřebu 30 l/min; přístroje obou potápěčů jsou naplněny na tlak 20 MPa. Stanovte okamžik obratu:

A
22 minut
B
30 minut
C
33 minut
D
20 minut

464. Naplánujte dobu pobytu v hloubce 30 m pro potápěče s přístrojem o objemu 15 l naplněným na tlak 20 MPa a s hladinovou spotřebou 25 l/min tak, aby zahájil výstup po poklesu zásoby vzduchu na 1/3 původní zásoby:

A
20 minut
B
27 minut
C
30 minut
D
10 minut

465. Naplánujte okamžik zahájení návratu při potápění pod ledem v hloubce 20 m za dodržení zásady třetinové spotřeby z celkové zásoby vzduchu. Oba potápěči mají přístroje o objemu 15 l naplněné na tlak 18 MPa a hladinovou spotřebu 30 l/min:

A
15 minut
B
20 minut
C
10 minut
D
30 minut

466. Jakou hladinovou spotřebu vzduchu má potápěč, kterému v průběhu 20 minut strávených v hloubce 10 m poklesl tlak v přístroji o objemu 10 l z 15 MPa na 5 MPa?

A
25 litrů za minutu
B
30 litrů za minutu
C
35 litrů za minutu
D
20 litrů za minutu

467. Jak dlouho může pobýt v hloubce 15 m potápěč s přístrojem o objemu 10 l, tlaku 20 MPa a s hladinovou spotřebou 30 l/min, než mu tlak v přístroji poklesne na 5 MPa?

A
33 minut
B
25 minut
C
20 minut
D
17 minut

468. Za jak dlouho poklesne tlak v přístroji o objemu 12 l z počátečních 20 MPa na tlak 5 MPa v hloubce 20 m a při hladinové spotřebě 30 l/min?

A
za 30 minut
B
za 15 minut
C
za 20 minut
D
za 25 minut

469. Před potápěním byl v 15 litrovém přístroji tlak jen 5 MPa. Ve druhém, 18litrovém přístroji, byl tlak 20 MPa. Potápěči přepustili vzduch mezi přístroji a chystají se k ponoru. Oba mají hladinovou spotřebu 30 l/min. Jak dlouho mohou setrvat v hloubce 15 m, než prvnímu z nich poklesne tlak v přístroji na 3 MPa?

A
32 minut
B
25 minut
C
20 minut
D
44 minut

470. Ve 12litrovém přístroji zůstal zbytkový tlak 5 MPa. Jaký bude v tomto přístroji výsledný tlak po doplnění ze 40litrové lahve o původním tlaku 20 MPa?

A
19,3 MPa
B
16,5 MPa
C
11, 5 MPa
D
15,4 MPa

471. Jaký minimální tlak by musel mít potápěč v přístroji o objemu 10 l pro výstup z hloubky 20 m předepsanou rychlostí 10 m/min s dekompresí 3 minuty v 5 m při hladinové spotřebě 30 l/min?

A
4 MPa
B
1,6 MPa
C
2,36 MPa
D
2 MPa

472. Vypočtěte minimální objem přístroje, naplněného na 20 MPa pro ponor 30 m/10 minut, 20 m/5 minut a 10 m/10 minut s rezervou 5 MPa zahrnutou do výstupů. Hladinová spotřeba je 30 l/min:

A
15 litrů
B
18 litrů
C
12 litrů
D
20 litrů

473. Dva potápěči se dohodli, že při ponoru do 30 m zahájí výstup do menší hloubky když prvnímu z nich poklesne tlak vzduchu v přístroji na 10 MPa. Potápěč A má přístroj o objemu 18 l a hladinovou spotřebu 30 l/min. Potápěč B má přístroj o objemu 15 l a hladinovou spotřebu 25 l/min. Oba přístroje jsou naplněny na 20 MPa. Kterému potápěči dříve poklesne tlak na 10 MPa, a za jak dlouho to bude?

A
oběma stejně, za 15 minut
B
B, za 20 minut
C
B, za 10 minut
D
oběma stejně, za 20 minut

474. Jakou hladinovou spotřebu vzduchu má potápěč, kterému v průběhu 10 minut strávených v hloubce 20 m poklesl tlak v přístroji o objemu 18 l tlak z 16 MPa na 11 MPa?

A
20 litrů za minutu
B
30 litrů za minutu
C
25 litrů za minutu
D
35 litrů za minutu

475. Stačila by k výstupu předepsanou rychlostí 10 m/min z hloubky 30 m a pro dekompresi 3 minuty v 5 m zásoba vzduchu z přístroje o objemu 15 l s tlakem 5 MPa, jestliže by z tohoto přístroje dýchali dva potápěči, oba s hladinovou spotřebou 40 l/min?

A
stačila by pouze k výstupu přímo na hladinu
B
stačila by k výstupu na zastávku i na 3 minuty dekomprese na ní
C
nestačila by ani k výstupu na zastávku
D
stačila by k výstupu na zastávku a k pobytu na ní v trvání přibližně 1,5 minuty

476. Potápěč plaval v hloubce 30 m jedním směrem tak dlouho, až tlak v jeho přístroji poklesl z 20 MPa na 10 MPa. Pak vystoupil do hloubky 10 m a plaval zpět. Stanovte přibližný tlak v přístroji po návratu na místo zahájení ponoru (spotřeba vzduchu byla po celý ponor stálá):

A
1 MPa
B
3 MPa
C
7,5 MPa
D
5 MPa

477. Jaký minimální objem musí mít dýchací přístroj naplněný na 20 MPa, aby s ním potápěč při hladinové spotřebě 30 l/min mohl strávit 17 minut v hloubce 30 m, absolvovat dekompresní zastávku 3 min/5 m a vynořit se s rezervou 4 MPa?

A
12 litrů
B
15 litrů
C
18 litrů
D
20 litrů

478. Potápěči se dohodli, že na vraku v hloubce 25 m setrvají tak dlouho, až - buď prvnímu z nich poklesne tlak v přístroji na 5 MPa, - nebo na čas 30 minut s dekompresní zastávkou 5 min/5 m. Potápěč A má 18litrový přístroj a hladinovou spotřebu 25 l/min, potápěč B má 20litrový přístroj a hladinovou spotřebu 30 l/min; oba přístroje jsou naplněny na 20 MPa. Která z podmínek bude splněna dříve (případně u kterého potápěče)?

A
30 minut (potápěč
B
tlak 5 MPa (potápěč
C
tlak 5 MPa (potápěč
D
obě podmínky budou splněny současně (5 MPa za 30 minut)

479. Potápěči se nacházejí v hloubce 25 m, přičemž potápěč A s hladinovou spotřebou 25 l/min má přístroj o objemu 12 l a potápěč B s hladinovou spotřebou 30 l/min má přístroj o objemu 18 l. Jaký minimální tlak musí mít každý v přístroji, aby jim vzduch stačil k výstupu na dekompresní zastávku v 5 metrech, dekompresi 5 min/5 m a k vynoření s rezervou 3 MPa?

A
A: 5,6 MPa, B: 5,1 MPa
B
A: 4,8 MPa, B: 4,2 MPa
C
A: 7,5 MPa, B: 7 MPa
D
A: 7 MPa, B: 7,3 MPa

480. Organismus potápěče, jehož hladinová spotřeba vzduchu je 30 l/min, spotřebuje za 1 minutu přibližně:

A
3 l kyslíku
B
6 l kyslíku
C
1,5 l kyslíku
D
0,5 l kyslíku

481. Která odpověď je zcela nesprávná? Parciální tlak kyslíku ve vzduchu:

A
Součet parciálních tlaků jednotlivých složek vzduchu je roven tlaku vzduchu.
B
Je dán procentuálním zastoupením O2 ve vzduchu.
C
Parciální tlaky plynů ve vzduchu nezávisí na celkovém tlaku vzduchu.
D
Vyjadřuje dílčí tlak O2 ve vzduchu.

482. Od jaké hloubky je možno dýchat směs 4 % kyslíku a 96 % vodíku, nesmí-li parciální tlak kyslíku klesnout pod 16 kPa?

A
6 metrů
B
30 metrů
C
40 metrů
D
16 metrů

483. Které z následujících tvrzení je nesprávné? S rostoucí nadmořskou výškou:

A
klesá dílčí tlak kyslíku, avšak stoupá dílčí tlak dusíku (proto jsme více ohroženi dekompresní nemocí)
B
po předchozím dekompresním ponoru v moři roste i pravděpodobnost výskytu dekompresní nemoci
C
klesá dílčí tlak kyslíku, avšak stoupá dílčí tlak dusíku (proto jsme více ohroženi dekompresní nemocí)
D
klesá atmosférický tlak

484. Jaký je parciální tlak kyslíku ve vaku kyslíkového přístroje v hloubce 15 metrů?

A
21 kPa
B
52,5 kPa
C
150 kPa
D
250 kPa

485. U vysokohorského jezera je atmosférický tlak 70 kPa. Stanovte parciální tlaky kyslíku při dýchání vzduchu na hladině tohoto jezera a v hloubce 20 metrů:

A
14,7 kPa a 42 kPa
B
14,7 kPa a 56,7 kPa
C
14,7 kPa a 63 kPa
D
21 kPa a 63 kPa

486. Do jaké hloubky se smí použít pro dýchání směs 32 % kyslíku a 68 % dusíku, aby nebyl překročen maximální parciální tlak kyslíku 160 kPa?

A
6 metrů
B
30 metrů
C
50 metrů
D
40 metrů

487. Dýchací směs se skládá z 20 % kyslíku, 50 % dusíku a 30 % hélia. Stanovte parciální tlaky jednotlivých plynů při použití této směsi v hloubce 70 metrů:

A
kyslík 180 kPa, dusík 450 kPa, hélium 270 kPa
B
kyslík 160 kPa, dusík 400 kPa, hélium 240 kPa
C
kyslík 140 kPa, dusík 350 kPa, hélium 210 kPa
D
kyslík 200 kPa, dusík 500 kPa, hélium 300 kPa

488. V jaké hloubce by parciální tlak kyslíku při dýchání vzduchu dosáhl hranice 160 kPa?

A
77 metrů
B
66 metrů
C
55 metrů
D
88 metrů

489. Stanovte parciální tlaky kyslíku a dusíku v lahvi dýchacího přístroje o objemu 15 l, naplněné vzduchem na 15 MPa:

A
kyslík 315 kPa, dusík 1 170 kPa
B
podle hloubky (např. v 10 m kyslík 42 kPa, dusík 156 kPa)
C
kyslík 21 kPa, dusík 78 kPa
D
kyslík 3,15 MPa, dusík 11,7 MPa

490. Jaký by směl být maximální objemový podíl kyslíku ve směsi kyslík-dusík určené do hloubky 30 m, aby v této hloubce dílčí tlak kyslíku nepřekročil 160 kPa?

A
40 %
B
16 %
C
4 %
D
53 %

491. Jaký by směl být objemový podíl dusíku ve směsi hélium-kyslík-dusík, určené do hloubky 150 m, aby v této hloubce dílčí tlak dusíku nepřekročil 400 kPa?

A
60 %
B
35 %
C
50 %
D
25 %

492. V jaké hloubce by s dýchací směsí složené ze 40 % dusíku, 16 % kyslíku a 34 % hélia bylo dosaženo parciálních tlaků dusíku 400 kPa a kyslíku 160 kPa?

A
N2 70 m, O2 66 m
B
N2 100 m, O2 90 m
C
N2 80 m, O2 80 m
D
N2 90 m, O2 90 m

493. Proč je výhodné dýchat na dekompresních zastávkách kyslík?

A
Kyslík dráždí čidla dýchacího centra a tím zvyšuje ventilaci.
B
Kyslík se váže na hemoglobin a tím vytěsňuje navázaný dusík.
C
Zmenšuje se rychlost vylučování dusíku z těla.
D
Je vytvořen větší tlakový spád pro vylučování dusíku z organismu.

494. Poločas sycení nejrychlejších tkání odpovídá přibližně:

A
4 minutám
B
25 minutám
C
12 minutám
D
40 minutám

495. Stanovte parciální tlak dusíku ve tkáni o poločasu sycení 15 minut v moři v hloubce 40 m po 30 minutách dýchání vzduchu:

A
273 kPa
B
292,5 kPa
C
312 kPa
D
253,5 kPa

496. Stanovte parciální tlak dusíku ve tkáni po prvním poločase sycení v moři v hloubce 30 m při dýchání vzduchu:

A
234 kPa
B
117 kPa
C
156 kPa
D
195 kPa

497. Stanovte parciální tlak dusíku po 40 minutách pobytu v moři v hloubce 30 m při dýchání vzduchu ve tkáních o poločasech sycení 20 minut ( a 40 minut (B):

A
A: 156 kPa, B: 312 kPa
B
A: 234 kPa, B: 195 kPa
C
A: 312 kPa, B: 156 kPa
D
A: 253,5 kPa, B: 195 kPa

498. . Stanovte parciální tlak dusíku ve tkáni po dvou poločasech sycení v moři v hloubce 30 m při dýchání vzduchu:

A
273 kPa
B
234 kPa
C
253,5 kPa
D
312 kPa

499. Stanovte parciální tlak dusíku ve tkáni o poločasu sycení 15 minut v moři v hloubce 70 m po 30 minutách při dýchání směsi obsahující 50 % dusíku. Směs je dýchána od okamžiku zanoření, do zanoření byl dýchán vzduch:

A
253 kPa
B
378 kPa
C
319,5 kPa
D
340,5 kPa

500. Při normálním atmosférickém tlaku je v krvi rozpuštěno přibližně 10 mililitrů dusíku na 1 litr krve (10 ml/l). Kolik dusíku bude v krvi rozpuštěno po uplynutí 1 poločasu sycení v hloubce 30 m při dýchání vzduchu?

A
25 ml/l
B
30 ml/l
C
40 ml/l
D
20 ml/l

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy