Otázky pro Potápěčský průkaz - Stránka 7 z 13

Prohlížejte otázky 301 až 350 z celkových 650 otázek.

301. Při pomoci postiženému v bezvědomí se doporučuje nejdříve:

A
kontrola tepu
B
dát 4 vdechy umělého dýchání
C
uvolnit dýchací cesty záklonem hlavy a zjistit zda postižený dýchá; pokud nedýchá, volat záchrannou službu
D
dát 2 vdechy umělého dýchání

302. Které činnosti dáte přednost u silně krvácejícího postiženého v bezvědomí?

A
Volání záchranné služby.
B
Zástava krvácení.
C
Intenzivní srdeční masáž.
D
Dva vdechy umělého dýchání.

303. Resuscitaci zahajujeme, pokud:

A
postiženému při vědomí nenahmatáme tep
B
postiženému v bezvědomí nenahmatáme tep
C
je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně
D
žádná odpověď není správná

304. Prvním úkonem při resuscitaci je:

A
uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy a zjištění zda postižený dýchá; pokud nedýchá, voláme záchrannou službu
B
zahájení srdeční masáže
C
provedení 4 vdechů umělého dýchání
D
provedení 2 vdechů umělého dýchání

305. Nadzdvižení dolních končetin postiženého při resuscitaci:

A
omezuje účinky umělého dýchání
B
omezuje účinky srdeční masáže
C
je nevhodné pro možnost nahromadění krve v trupu
D
nemá podstatný přínos

306. Místo pro srdeční masáž se nachází:

A
v levé polovině hrudníku
B
v horní části hrudníku na úrovni zakloubení klíčních kostí
C
přibližně uprostřed hrudníku na hrudní kosti
D
v dolní části hrudníku přibližně tři prsty pod hrudní kostí

307. Masáž srdce se provádí stlačováním hrudníku frekvencí:

A
přibližně 100 – 120x za minutu
B
přesně 12x za minutu
C
přibližně 70x za minutu
D
160 – 180x za minutu

308. Srdeční masáž se provádí:

A
frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu
B
s hloubkou stlačení 5 – 6 cm
C
přibližně uprostřed hrudníku na hrudní kosti
D
všechny odpovědi jsou správné

309. Označte nesprávné tvrzení:

A
Masáž srdce provádíme s hloubkou stlačení 5 – 6 cm.
B
Místo pro srdeční masáž se nachází v levé polovině hrudníku.
C
Resuscitace se zahajuje 30 stlačeními hrudníku okamžitě po uvolnění dýchacích cest.
D
Při srdeční masáži stlačujeme hrudník postiženého frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu.

310. Při srdeční masáži stlačujeme hrudník postiženého:

A
v jeho levé části frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu
B
přibližně uprostřed hrudní kosti, hloubka stlačení je 5 – 6 cm
C
přibližně uprostřed hrudní kosti frekvencí 70x za minutu
D
tři prsty pod hrudní kostí frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu, hloubka stlačení je 4 – 5 cm

311. Resuscitace dospělé osoby jedním zachráncem vyžaduje:

A
15 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
B
5 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
C
15 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání
D
30 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání

312. Resuscitace dospělé osoby dvěma zachránci vyžaduje:

A
30 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání
B
15 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání
C
5 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
D
15 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání

313. Resuscitace po tonutí vyžaduje:

A
pouze volání záchranné služby, protože laická první pomoc je vyloučená
B
soustředění zachránce (zachránců) pouze na srdeční masáž
C
jako první krok vylití vody z plic
D
5 vdechů umělého dýchání ihned po uvolnění dýchacích cest

314. Posloupnost úkonů resuscitace dle schématu A-B-C (A-uvolnění dýchacích cest, B-umělé dýchaní, C-srdeční masáž) se uplatňuje:

A
pokud je postižený částečně při vědomí
B
u dětí od novorozenců po předškolní věk
C
u seniorů nad 60 let
D
pokud nemáme možnost volat záchrannou službu

315. Označte nesprávné tvrzení:

A
Prvním krokem při resuscitaci je uvolnění dýchacích cest postiženého.
B
Srdeční masáž provádíme 30 stlačeními hrudníku.
C
Provádí-li resuscitaci více zachránců, je vhodné, aby se u srdeční masáže střídali po přibližně 2 minutách.
D
Frekvence stlačování hrudníku při srdeční masáži je 60 – 80x za minutu.

316. Zotavovací polohou se rozumí:

A
jakákoliv poloha vleže na zemi
B
poloha vleže naznak s podloženou hlavou
C
poloha vleže na boku se zakloněnou hlavou
D
poloha vsedě s podepřenými zády

317. Postiženého v bezvědomí, který dýchá:

A
uložíme do zotavovací polohy a přikryjeme, aby neprochladl
B
resuscitujeme 15 stlačeními hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
C
uložíme do polohy naznak a zavoláme záchrannou službu
D
resuscitujeme až do příjezdu záchranné služby

318. Pokud postižený dýchá, ale zůstává v bezvědomí:

A
přikryjeme jej, aby neprochladl
B
nepřetržitě kontrolujeme, jestli nepřestává dýchat
C
uložíme jej do zotavovací polohy
D
všechny odpovědi jsou správné

319. Přikrytí postiženého v zotavovací poloze:

A
se nedoporučuje kvůli riziku přehřátí
B
žádná odpověď není správná
C
se nedoporučuje kvůli znesnadnění kontroly tepu
D
se doporučuje kvůli zabránění tepelným ztrátám

320. Jednotlivé vdechy z úst do úst by měly trvat přibližně:

A
6 sekund
B
1 sekundu
C
4 sekundy
D
2 sekundy

321. Postiženého podchlazením ukládáme do teplé lázně:

A
tak, aby zpočátku byl ponořen pouze trup
B
dolními končetinami a trupem
C
trupem a horními končetinami
D
tak, aby zpočátku vyčnívala pouze hlava

322. Při použití vzduchového dýchacího přístroje se po dosažení hloubky 40 metrů výrazně zhoršila komunikace mezi vámi a vaším partnerem. Za příčinu budete považovat:

A
dekompresní nemoc
B
nedostatek kyslíku (hypoxii)
C
otravu kyslíkem
D
otravu dusíkem (hloubkové opojení)

323. Při pomoci podchlazenému potápěči je vhodné:

A
soustředit se na zahřívání trupu
B
masírovat končetiny
C
všechny odpovědi jsou správné
D
cvičit s končetinami

324. Mezi příznaky podchlazení (hypotermie) nepatří:

A
neovladatelný třes
B
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
zvýšené vylučování moči (polyurie)
D
nesoustředěnost, zvýšená spotřeba vzduchu

325. Označte nesprávné tvrzení:

A
Soustavný tlak výstroje na krční tepny může vést ke snížení dodávky kyslíku do mozku.
B
Nedostatek kyslíku (hypoxie) nastává při poklesu parciálního tlaku kyslíku ve vdechovaném médiu pod hranici 21 kPa.
C
Příznaky nedostatku kyslíku (hypoxie) jsou obtížně rozeznatelné.
D
Hyperventilace vede ke snížení hladiny oxidu uhličitého v organismu.

326. Nedostatek kyslíku (hypoxie) nemůže být důsledkem:

A
navázání oxidu uhelnatého na hemoglobin
B
hyperventilace před ponorem na nádech
C
dýchání vzduchu dlouhodobě skladovaného v ocelovém zásobníku
D
dýchání směsi s 2% obsahem kyslíku v hloubce 90 metrů

327. Označte nesprávné tvrzení o otravě dusíkem (hloubkovém opojení):

A
První pomoc spočívá ve výstupu do menší hloubky.
B
Narkotické účinky dusíku lze omezit zvýšenou fyzickou námahou.
C
Nástup hloubkového opojení je urychlován stresem.
D
Hloubkové opojení nehrozí potápěči s kyslíkovým přístrojem.

328. Mezi příznaky nedostatku kyslíku (hypoxie) nepatří:

A
omezení schopnosti jasného úsudku
B
pocit rozjaření (euforie)
C
pocit nepohodlí, nevolnost
D
zrychlení tepu a dechu

329. Jestliže váš partner jeví známky otravy dusíkem (hloubkového opojení):

A
okamžitě jej přimějete k výstupu do menší hloubky
B
pokračujete v sestupu do hloubky, v níž příznaky pominou
C
setrváte společně na místě, dokud příznaky nepominou
D
okamžitě zahájíte nouzový výstup na hladinu

330. Narkotické účinky dusíku zesiluje:

A
oxid uhelnatý
B
oxid uhličitý
C
vodík
D
hélium

331. Nedostatek kyslíku (hypoxie) hrozí:

A
při použití dlouhodobě skladované zásoby vzduchu
B
při ponoru na nádech po hyperventilaci
C
při vyjmutí plicní automatiky v suchých prostorách uzavřených pod vodou
D
všechny odpovědi jsou správné

332. Dýchací směs obsahuje 4 % kyslíku. Bez rizika nedostatku kyslíku (hypoxie) ji můžeme použít teprve od hloubky větší než:

A
20 metrů
B
30 metrů
C
10 metrů
D
60 metrů

333. Bezvědomí hrozí při poklesu parciálního tlaku kyslíku v dýchaném médiu pod hranici:

A
21 kPa
B
5 kPa
C
16 kPa
D
10 kPa

334. Použití zásoby vzduchu dlouhodobě (např. několik měsíců) skladované v ocelovém zásobníku může vést:

A
k otravě kyslíkem
B
k rychlejšímu nástupu otravy dusíkem (hloubkového opojení)
C
k nedostatku kyslíku
D
k otravě oxidem uhličitým

335. Nedostatek kyslíku (hypoxie) nastává při poklesu parciálního tlaku kyslíku v dýchacím médiu pod hranici:

A
10 kPa
B
12 kPa
C
16 kPa
D
21 kPa

336. Vhodná teplota sprchy či koupele pro podchlazeného potápěče je přibližně:

A
45 – 50 C
B
37 – 40 C
C
16 – 18 C
D
20 – 30 C

337. Při pomoci podchlazenému potápěči dáme přednost:

A
zahřívání trupu
B
masáži končetin
C
zahřívání končetin
D
cvičení končetinami

338. Při pomoci podchlazenému potápěči je vhodné:

A
všechny odpovědi jsou správné
B
použít teplou sprchu
C
použít teplou lázeň
D
zabalit postiženého do předehřátých přikrývek

339. Při podchlazení je nevhodné:

A
zahřívat postiženého teplou sprchou či koupelí
B
použít předehřátý zábal
C
zahřívat postiženého tělesným teplem zachránce
D
cvičit s postiženým

340. Neovladatelný třes:

A
je závažný příznak podchlazení
B
je obvyklý důsledek pobytu ve vodě a není nutné mu věnovat pozornost
C
nehrozí potápěči v kompletním izolačním obleku
D
nehrozí potápěči v kompletním izolačním obleku

341. Promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro otravu oxidem uhelnatým
B
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
C
pro kožní formu dekompresní nemoci
D
pro otravu oxidem uhličitým

342. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhličitým je:

A
mramorování pokožky
B
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
bolest pod očima
D
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek

343. Mezi příznaky otravy oxidem uhličitým nepatří:

A
zrychlení tepu a dechu
B
zrychlení tepu a dechu
C
pocit horka
D
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek

344. Otrava oxidem uhličitým nemůže nastat v důsledku:

A
hyperventilace před ponorem na nádech
B
všechny odpovědi jsou správné
C
hyperventilace před ponorem na nádech
D
hyperventilace před ponorem na nádech

345. Otravu oxidem uhličitým může způsobit:

A
soustavný tlak výstroje na krční tepny
B
znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny
C
používání nevhodné dýchací trubice
D
hyperventilace před ponorem na nádech

346. K příznakům akutní otravy kyslíkem nepatří:

A
bolest hlavy
B
celkové křeče
C
záškuby malých svalů na rukou a v obličeji
D
rychlý nástup bezvědomí

347. Promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
B
pro otravu oxidem uhelnatým
C
pro kožní formu dekompresní nemoci
D
pro otravu oxidem uhličitým

348. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhličitým je:

A
bolest pod očima
B
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
mramorování pokožky
D
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek

349. Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým nepatří:

A
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
nevolnost a zvracení
C
bodavá bolest za hrudní kostí
D
bolest hlavy a závrať

350. Akutní otrava kyslíkem při použití vzduchového dýchacího přístroje hrozí od hloubky přibližně:

A
18 metrů
B
40 metrů
C
70 metrů
D
100 metrů

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy

Otázky 301-350 | Potápěčský průkaz