Otázky pro Potápěčský průkaz - Stránka 7 z 13

Prohlížejte otázky 301 až 350 z celkových 650 otázek.

301. Při pomoci postiženému v bezvědomí se doporučuje nejdříve:

A
kontrola tepu
B
dát 2 vdechy umělého dýchání
C
dát 4 vdechy umělého dýchání
D
uvolnit dýchací cesty záklonem hlavy a zjistit zda postižený dýchá; pokud nedýchá, volat záchrannou službu

302. Které činnosti dáte přednost u silně krvácejícího postiženého v bezvědomí?

A
Intenzivní srdeční masáž.
B
Dva vdechy umělého dýchání.
C
Zástava krvácení.
D
Volání záchranné služby.

303. Resuscitaci zahajujeme, pokud:

A
žádná odpověď není správná
B
postiženému při vědomí nenahmatáme tep
C
postiženému v bezvědomí nenahmatáme tep
D
je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně

304. Prvním úkonem při resuscitaci je:

A
provedení 2 vdechů umělého dýchání
B
provedení 4 vdechů umělého dýchání
C
zahájení srdeční masáže
D
uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy a zjištění zda postižený dýchá; pokud nedýchá, voláme záchrannou službu

305. Nadzdvižení dolních končetin postiženého při resuscitaci:

A
omezuje účinky srdeční masáže
B
nemá podstatný přínos
C
omezuje účinky umělého dýchání
D
je nevhodné pro možnost nahromadění krve v trupu

306. Místo pro srdeční masáž se nachází:

A
v dolní části hrudníku přibližně tři prsty pod hrudní kostí
B
v levé polovině hrudníku
C
přibližně uprostřed hrudníku na hrudní kosti
D
v horní části hrudníku na úrovni zakloubení klíčních kostí

307. Masáž srdce se provádí stlačováním hrudníku frekvencí:

A
přesně 12x za minutu
B
přibližně 70x za minutu
C
přibližně 100 – 120x za minutu
D
160 – 180x za minutu

308. Srdeční masáž se provádí:

A
všechny odpovědi jsou správné
B
s hloubkou stlačení 5 – 6 cm
C
frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu
D
přibližně uprostřed hrudníku na hrudní kosti

309. Označte nesprávné tvrzení:

A
Masáž srdce provádíme s hloubkou stlačení 5 – 6 cm.
B
Při srdeční masáži stlačujeme hrudník postiženého frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu.
C
Resuscitace se zahajuje 30 stlačeními hrudníku okamžitě po uvolnění dýchacích cest.
D
Místo pro srdeční masáž se nachází v levé polovině hrudníku.

310. Při srdeční masáži stlačujeme hrudník postiženého:

A
přibližně uprostřed hrudní kosti, hloubka stlačení je 5 – 6 cm
B
tři prsty pod hrudní kostí frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu, hloubka stlačení je 4 – 5 cm
C
v jeho levé části frekvencí přibližně 100 – 120x za minutu
D
přibližně uprostřed hrudní kosti frekvencí 70x za minutu

311. Resuscitace dospělé osoby jedním zachráncem vyžaduje:

A
15 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání
B
5 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
C
30 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání
D
15 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání

312. Resuscitace dospělé osoby dvěma zachránci vyžaduje:

A
5 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
B
15 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání
C
15 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání
D
30 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání

313. Resuscitace po tonutí vyžaduje:

A
jako první krok vylití vody z plic
B
5 vdechů umělého dýchání ihned po uvolnění dýchacích cest
C
pouze volání záchranné služby, protože laická první pomoc je vyloučená
D
soustředění zachránce (zachránců) pouze na srdeční masáž

314. Posloupnost úkonů resuscitace dle schématu A-B-C (A-uvolnění dýchacích cest, B-umělé dýchaní, C-srdeční masáž) se uplatňuje:

A
u seniorů nad 60 let
B
pokud je postižený částečně při vědomí
C
pokud nemáme možnost volat záchrannou službu
D
u dětí od novorozenců po předškolní věk

315. Označte nesprávné tvrzení:

A
Srdeční masáž provádíme 30 stlačeními hrudníku.
B
Frekvence stlačování hrudníku při srdeční masáži je 60 – 80x za minutu.
C
Provádí-li resuscitaci více zachránců, je vhodné, aby se u srdeční masáže střídali po přibližně 2 minutách.
D
Prvním krokem při resuscitaci je uvolnění dýchacích cest postiženého.

316. Zotavovací polohou se rozumí:

A
jakákoliv poloha vleže na zemi
B
poloha vsedě s podepřenými zády
C
poloha vleže naznak s podloženou hlavou
D
poloha vleže na boku se zakloněnou hlavou

317. Postiženého v bezvědomí, který dýchá:

A
uložíme do polohy naznak a zavoláme záchrannou službu
B
uložíme do zotavovací polohy a přikryjeme, aby neprochladl
C
resuscitujeme až do příjezdu záchranné služby
D
resuscitujeme 15 stlačeními hrudníku na 1 vdech umělého dýchání

318. Pokud postižený dýchá, ale zůstává v bezvědomí:

A
nepřetržitě kontrolujeme, jestli nepřestává dýchat
B
přikryjeme jej, aby neprochladl
C
všechny odpovědi jsou správné
D
uložíme jej do zotavovací polohy

319. Přikrytí postiženého v zotavovací poloze:

A
se doporučuje kvůli zabránění tepelným ztrátám
B
se nedoporučuje kvůli znesnadnění kontroly tepu
C
se nedoporučuje kvůli riziku přehřátí
D
žádná odpověď není správná

320. Jednotlivé vdechy z úst do úst by měly trvat přibližně:

A
1 sekundu
B
2 sekundy
C
4 sekundy
D
6 sekund

321. Postiženého podchlazením ukládáme do teplé lázně:

A
tak, aby zpočátku byl ponořen pouze trup
B
tak, aby zpočátku vyčnívala pouze hlava
C
trupem a horními končetinami
D
dolními končetinami a trupem

322. Při použití vzduchového dýchacího přístroje se po dosažení hloubky 40 metrů výrazně zhoršila komunikace mezi vámi a vaším partnerem. Za příčinu budete považovat:

A
nedostatek kyslíku (hypoxii)
B
otravu dusíkem (hloubkové opojení)
C
dekompresní nemoc
D
otravu kyslíkem

323. Při pomoci podchlazenému potápěči je vhodné:

A
cvičit s končetinami
B
všechny odpovědi jsou správné
C
masírovat končetiny
D
soustředit se na zahřívání trupu

324. Mezi příznaky podchlazení (hypotermie) nepatří:

A
nesoustředěnost, zvýšená spotřeba vzduchu
B
zvýšené vylučování moči (polyurie)
C
neovladatelný třes
D
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek

325. Označte nesprávné tvrzení:

A
Nedostatek kyslíku (hypoxie) nastává při poklesu parciálního tlaku kyslíku ve vdechovaném médiu pod hranici 21 kPa.
B
Příznaky nedostatku kyslíku (hypoxie) jsou obtížně rozeznatelné.
C
Hyperventilace vede ke snížení hladiny oxidu uhličitého v organismu.
D
Soustavný tlak výstroje na krční tepny může vést ke snížení dodávky kyslíku do mozku.

326. Nedostatek kyslíku (hypoxie) nemůže být důsledkem:

A
hyperventilace před ponorem na nádech
B
dýchání vzduchu dlouhodobě skladovaného v ocelovém zásobníku
C
navázání oxidu uhelnatého na hemoglobin
D
dýchání směsi s 2% obsahem kyslíku v hloubce 90 metrů

327. Označte nesprávné tvrzení o otravě dusíkem (hloubkovém opojení):

A
Narkotické účinky dusíku lze omezit zvýšenou fyzickou námahou.
B
Hloubkové opojení nehrozí potápěči s kyslíkovým přístrojem.
C
První pomoc spočívá ve výstupu do menší hloubky.
D
Nástup hloubkového opojení je urychlován stresem.

328. Mezi příznaky nedostatku kyslíku (hypoxie) nepatří:

A
pocit nepohodlí, nevolnost
B
pocit rozjaření (euforie)
C
zrychlení tepu a dechu
D
omezení schopnosti jasného úsudku

329. Jestliže váš partner jeví známky otravy dusíkem (hloubkového opojení):

A
okamžitě zahájíte nouzový výstup na hladinu
B
okamžitě jej přimějete k výstupu do menší hloubky
C
setrváte společně na místě, dokud příznaky nepominou
D
pokračujete v sestupu do hloubky, v níž příznaky pominou

330. Narkotické účinky dusíku zesiluje:

A
vodík
B
oxid uhličitý
C
hélium
D
oxid uhelnatý

331. Nedostatek kyslíku (hypoxie) hrozí:

A
při ponoru na nádech po hyperventilaci
B
při použití dlouhodobě skladované zásoby vzduchu
C
při vyjmutí plicní automatiky v suchých prostorách uzavřených pod vodou
D
všechny odpovědi jsou správné

332. Dýchací směs obsahuje 4 % kyslíku. Bez rizika nedostatku kyslíku (hypoxie) ji můžeme použít teprve od hloubky větší než:

A
20 metrů
B
10 metrů
C
60 metrů
D
30 metrů

333. Bezvědomí hrozí při poklesu parciálního tlaku kyslíku v dýchaném médiu pod hranici:

A
5 kPa
B
10 kPa
C
16 kPa
D
21 kPa

334. Použití zásoby vzduchu dlouhodobě (např. několik měsíců) skladované v ocelovém zásobníku může vést:

A
k otravě kyslíkem
B
k nedostatku kyslíku
C
k rychlejšímu nástupu otravy dusíkem (hloubkového opojení)
D
k otravě oxidem uhličitým

335. Nedostatek kyslíku (hypoxie) nastává při poklesu parciálního tlaku kyslíku v dýchacím médiu pod hranici:

A
10 kPa
B
12 kPa
C
16 kPa
D
21 kPa

336. Vhodná teplota sprchy či koupele pro podchlazeného potápěče je přibližně:

A
37 – 40 C
B
45 – 50 C
C
16 – 18 C
D
20 – 30 C

337. Při pomoci podchlazenému potápěči dáme přednost:

A
cvičení končetinami
B
zahřívání trupu
C
masáži končetin
D
zahřívání končetin

338. Při pomoci podchlazenému potápěči je vhodné:

A
všechny odpovědi jsou správné
B
použít teplou lázeň
C
použít teplou sprchu
D
zabalit postiženého do předehřátých přikrývek

339. Při podchlazení je nevhodné:

A
zahřívat postiženého teplou sprchou či koupelí
B
cvičit s postiženým
C
použít předehřátý zábal
D
zahřívat postiženého tělesným teplem zachránce

340. Neovladatelný třes:

A
je obvyklý důsledek pobytu ve vodě a není nutné mu věnovat pozornost
B
nehrozí potápěči v kompletním izolačním obleku
C
nehrozí potápěči v kompletním izolačním obleku
D
je závažný příznak podchlazení

341. Promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro otravu oxidem uhelnatým
B
pro otravu oxidem uhličitým
C
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
D
pro kožní formu dekompresní nemoci

342. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhličitým je:

A
mramorování pokožky
B
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
bolest pod očima

343. Mezi příznaky otravy oxidem uhličitým nepatří:

A
zrychlení tepu a dechu
B
pocit horka
C
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
zrychlení tepu a dechu

344. Otrava oxidem uhličitým nemůže nastat v důsledku:

A
hyperventilace před ponorem na nádech
B
všechny odpovědi jsou správné
C
hyperventilace před ponorem na nádech
D
hyperventilace před ponorem na nádech

345. Otravu oxidem uhličitým může způsobit:

A
soustavný tlak výstroje na krční tepny
B
hyperventilace před ponorem na nádech
C
znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny
D
používání nevhodné dýchací trubice

346. K příznakům akutní otravy kyslíkem nepatří:

A
rychlý nástup bezvědomí
B
bolest hlavy
C
záškuby malých svalů na rukou a v obličeji
D
celkové křeče

347. Promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro kožní formu dekompresní nemoci
B
pro otravu oxidem uhličitým
C
pro otravu oxidem uhelnatým
D
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)

348. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhličitým je:

A
bolest pod očima
B
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
mramorování pokožky
D
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek

349. Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým nepatří:

A
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
bolest hlavy a závrať
C
nevolnost a zvracení
D
bodavá bolest za hrudní kostí

350. Akutní otrava kyslíkem při použití vzduchového dýchacího přístroje hrozí od hloubky přibližně:

A
70 metrů
B
100 metrů
C
18 metrů
D
40 metrů

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy