Otázky pro Potápěčský průkaz - Stránka 8 z 13

Prohlížejte otázky 351 až 400 z celkových 650 otázek.

351. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je:

A
bolest ve svalech a kloubech
B
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
mramorování pokožky

352. Otravu oxidem uhelnatým může způsobit

A
hyperventilace před ponorem na nádech
B
soustavný tlak výstroje na krční tepny
C
znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny
D
zvýšený parciální tlak dusíku

353. Akutní otrava kyslíkem se projevuje:

A
třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
záškuby malých svalů, prudkými křečemi, bezvědomím
C
promodráním rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
pocitem únavy

354. Podstatou otravy oxidem uhelnatým je:

A
rozpouštění oxidu uhelnatého v krevní plazmě
B
chemická vazba oxidu uhelnatého na krevní plazmu
C
chemická vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin
D
rozpouštění oxidu uhelnatého ve tkáních

355. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je:

A
bolest pod očima
B
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
mramorování pokožky
D
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek

356. Třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro otravu oxidem uhelnatým
B
pro kožní formu dekompresní nemoci
C
pro otravu oxidem uhličitým
D
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)

357. Akutní otrava kyslíkem hrozí, jestliže parciální tlak kyslíku v dýchaném médiu překročí přibližně:

A
500 kPa
B
160 kPa
C
100 kPa
D
420 kPa

358. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek.

A
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
B
pro otravu oxidem uhličitým
C
pro otravu oxidem uhelnatým
D
pro kožní formu dekompresní nemoci

359. Označte nesprávné tvrzení:

A
Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým patří bolest hlavy, závratě, nevolnost a zvracení.
B
K otravě oxidem uhelnatým při potápění vede znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny.
C
Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek.
D
Oxid uhelnatý blokuje přenos kyslíku tím, že se váže na hemoglobin.

360. Otrava oxidem uhličitým může nastat v důsledku:

A
dýchání nevhodnou dýchací trubicí
B
nadměrné fyzické námahy pod vodou
C
nesprávné techniky dýchání z dýchacího přístroje
D
všechny odpovědi jsou správné

361. Během sestupu se vzduchovým přístrojem začal váš partner v hloubce 15 metrů jevit známky dezorientace, otáčí se dokola, má problémy s koordinací pohybů. Za příčinu budete považovat:

A
otravu kyslíkem
B
protržení ušního bubínku
C
otravu dusíkem (hloubkové opojení)
D
vzduchovou embolii

362. Mezi příznaky pneumothoraxu nepatří:

A
bolest na hrudi
B
naběhlé krční cévy
C
ochrnutí
D
dráždivý kašel

363. Barotrauma očí:

A
může nastat, pokud potápěč při sestupu nevyrovnává tlak v masce
B
nemůže nastat, poněvadž oko vyrovnává tlakové rozdíly vlastní pružností
C
může nastat, pokud potápěč při výstupu nevyrovnává tlak v masce
D
nemůže nastat, poněvadž oční koule je vyplněna tekutým sklivcem

364. Barotrauma plic z podtlaku se projevuje:

A
třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
středohrudním emfyzémem
C
bolestmi na hrudi, případně vykašláváním narůžovělé pěny
D
bolestmi u kořene nosu a pod očima

365. Při potápění dochází k emfyzému vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do mezihrudí nebo do podkoží v oblasti krku a ramen
B
do pohrudniční štěrbiny
C
do krevního oběhu
D
do žaludku

366. Potápěči s dýchacím přístrojem barotrauma plic z podtlaku:

A
hrozí po ztrátě kontroly nad dýcháním během pádu do hloubky
B
hrozí při výstupu bez vydechování
C
hrozí při vynášení těžších předmětů vlastní silou
D
nehrozí

367. Bolest u kořene nosu a pod očima je projevem barotraumatu:

A
vedlejších dutin nosních
B
očí
C
středoušní dutiny
D
zubů

368. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky:

A
menší než 2 metry
B
10 metrů
C
3 metrů
D
5 metrů

369. Barotrauma zubů:

A
není bolestivé ani nebezpečné
B
může nastat pouze při ponorech do hloubek přes 40 metrů
C
je bolestivé a může být nebezpečné především při výstupu
D
je vyloučeno vzhledem k jejich stavbě

370. Mezi příznaky vzduchové embolie nepatří:

A
smyslové poruchy
B
bezvědomí
C
závrať
D
bolest ve svalech kloubech

371. Při potápění dochází k penumothoraxu vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do pohrudniční štěrbiny
B
do krevního oběhu
C
do mezihrudí
D
do podkoží v oblasti krku a ramen

372. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky:

A
3 metrů
B
10 metrů
C
menší než 2 metry
D
5 metrů

373. Poškození vnitřního ucha přetlakem:

A
může nastat při pokusu o násilné vyrovnání tlaku ve středouší
B
nemůže nastat, poněvadž orgány vnitřního ucha jsou vyplněny tekutinou
C
nemůže nastat, poněvadž vnitřní ucho je od středouší odděleno kostí
D
může nastat při rychlém výstupu

374. Příčinou závrati při protržení ušního bubínku pod vodou je především:

A
ztráta krve
B
náhlé ochlazení vnitřního ucha vniknutím vody do středoušní dutiny
C
bodavá bolest
D
šok

375. Při potápění dochází ke vzduchové embolii vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do pohrudniční štěrbiny
B
do mezihrudí
C
do krevního oběhu
D
do podkoží v oblasti krku a ramen

376. Důsledky barotraumatu plic z přetlaku se dostaví:

A
do 6 hodin po vynoření
B
od 30 minut do 1 hodiny po vynoření
C
od 30 minut do 1 hodiny po vynoření
D
od 30 minut do 3 hodin po vynoření

377. Vzduchová embolie je důsledek:

A
barotraumatu plic z přetlaku
B
barotraumatu plic z podtlaku
C
nervové formy dekompresní nemoci
D
plicní formy dekompresní nemoci

378. Pneumothorax je důsledek:

A
ponoru na nádech po hyperventilaci
B
plicní formy dekompresní nemoci
C
barotraumatu plic z podtlaku
D
barotraumatu plic z přetlaku

379. Příčinou barotraumatu plic z přetlaku je:

A
přesycení tkání dusíkem při výstupu s dýchacím přístrojem
B
zadržení dechu při výstupu během ponoru na nádech
C
překročení tzv. hraniční hloubky pří ponoru na nádech
D
nedostatečné vydechování, případně zadržení dechu při výstupu s dýchacím přístrojem

380. Vniknutí vzduchu do mezihrudí, případně do podkoží v oblasti krku a ramen se nazývá:

A
syndrom karotických sinů
B
vzduchová embolie
C
pneumotorax
D
emfyzém

381. Označte nesprávné tvrzení:

A
Doporučuje se, aby povrchový interval byl delší než 2 hodiny.
B
Kožní forma dekompresní nemoci nevyžaduje léčbu v dekompresní komoře.
C
Dekompresní nemoc nehrozí potápěčům, kteří nevyčerpají nulový čas pro danou hloubku.
D
Parciální tlak kyslíku dýchaného při dekompresi pod vodou nesmí překročit 170 kPa.

382. Mezi příznaky dekompresní nemoci nepatří:

A
bolest za hrudní kostí
B
bolest u kořene nosu a pod očima
C
mramorování pokožky
D
bolest ve svalech a kloubech

383. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
nevyžaduje léčbu v přetlaku
B
je charakteristická mramorováním pokožky
C
je provázena bolestmi ve svalech a kloubech
D
je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v plicích bublinkami dusíku

384. V případě dekompresní nemoci se nedoporučuje:

A
podávat léky proti bolesti (analgetika)
B
zajistit odborné vyšetření postiženého
C
dodávat kyslík
D
uložit postiženého v klidu

385. Označte nesprávné tvrzení:

A
Nejvíce případů dekompresní nemoci se projeví v době od 30 minut do 3 hodin po vynoření.
B
Všechny formy dekompresní nemoci vyžadují léčbu v dekompresní komoře.
C
Kožní forma dekompresní nemoci je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v pokožce bublinkami dusíku
D
Svalově-kosterní forma je nejčastější formou dekompresní nemoci.

386. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
všechny odpovědi jsou správné
B
vyžaduje okamžitou léčbu v dekompresní komoře
C
blokuje výměnu dýchacích plynů
D
ohrožuje srdeční činnost

387. K příznakům svalově-kosterní formy dekompresní nemoci nepatří:

A
bolest v kloubech
B
bolest za hrudní kostí
C
držení končetin v ohnuté poloze
D
bolest ve svalech

388. Léčbu v dekompresní komoře vyžaduje:

A
všechny odpovědi jsou správné
B
kožní forma dekompresní nemoci
C
lymfatická forma dekompresní nemoci
D
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci

389. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
je způsobena bublinkami dusíku uvnitř plicních sklípků
B
všechny odpovědi jsou správné
C
může způsobit pneumothorax
D
může vést k selhání srdeční činnosti

390. Léčbu v dekompresní komoře nevyžaduje:

A
nervová forma dekompresní nemoci
B
lymfatická forma dekompresní nemoci
C
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
D
plicní forma dekompresní nemoci

391. Nejzávažnější formou dekompresní nemoci je:

A
svalově-kosterní forma
B
lymfatická forma
C
kožní forma
D
nervová forma (postižení centrálního nervového systému)

392. Ochrnutím se projevuje:

A
nervová forma dekompresní nemoci
B
krevní forma dekompresní nemoci
C
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
D
plicní forma dekompresní nemoci

393. Dekompresní nemoc se nejčastěji projevuje:

A
plicní formou
B
lymfatickou formou
C
nervovou formou
D
svalově-kosterní formou

394. Charakteristickým příznakem kožní formy dekompresní nemoci je:

A
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
neovladatelný třes
D
mramorování pokožky

395. Mělký dech, dušnost a bodavá bolest za hrudní kostí patří k projevům:

A
lymfatické formy dekompresní nemoci
B
nervové formy dekompresní nemoci
C
svalově-kosterní formy dekompresní nemoci
D
plicní formy dekompresní nemoci

396. Mramorování pokožky je příznak:

A
kožní formy dekompresní nemoci
B
otravy oxidem uhelnatým
C
otravy oxidem uhličitým
D
nedostatku kyslíku

397. Svalově-kosterní forma dekompresní nemoci:

A
nutí postiženého držet končetiny v ohnuté poloze
B
snese i déletrvající transport do dekompresní komory
C
vyžaduje léčbu v dekompresní komoře
D
všechny odpovědi jsou správné

398. Příznaky dekompresní nemoci se projeví:

A
do 3 minut po vynoření
B
ihned po vynoření (případně již při výstupu)
C
do 10 minut po vynoření
D
často teprve na břehu či lodi, někdy i za několik hodin

399. Riziko dekompresní nehody zvyšují:

A
dýchání čistého kyslíku na dekompresi
B
ponory v nulových časech
C
povrchové intervaly delší než 2 hodiny
D
fyzická námaha a prochlazení pod vodou

400. Nahrazením dusíku v dýchacím médiu héliem odstraníme:

A
dekompresi
B
nebezpečí podchlazení (hypotermie)
C
všechny odpovědi jsou správné
D
hloubkové opojení

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy