Otázky pro Potápěčský průkaz - Stránka 8 z 13

Prohlížejte otázky 351 až 400 z celkových 650 otázek.

351. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je:

A
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
mramorování pokožky
C
bolest ve svalech a kloubech
D
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek

352. Otravu oxidem uhelnatým může způsobit

A
hyperventilace před ponorem na nádech
B
znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny
C
soustavný tlak výstroje na krční tepny
D
zvýšený parciální tlak dusíku

353. Akutní otrava kyslíkem se projevuje:

A
promodráním rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
záškuby malých svalů, prudkými křečemi, bezvědomím
C
pocitem únavy
D
třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek

354. Podstatou otravy oxidem uhelnatým je:

A
chemická vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin
B
rozpouštění oxidu uhelnatého v krevní plazmě
C
rozpouštění oxidu uhelnatého ve tkáních
D
chemická vazba oxidu uhelnatého na krevní plazmu

355. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je:

A
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
bolest pod očima
D
mramorování pokožky

356. Třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro otravu oxidem uhličitým
B
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
C
pro otravu oxidem uhelnatým
D
pro kožní formu dekompresní nemoci

357. Akutní otrava kyslíkem hrozí, jestliže parciální tlak kyslíku v dýchaném médiu překročí přibližně:

A
500 kPa
B
160 kPa
C
420 kPa
D
100 kPa

358. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek.

A
pro kožní formu dekompresní nemoci
B
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
C
pro otravu oxidem uhličitým
D
pro otravu oxidem uhelnatým

359. Označte nesprávné tvrzení:

A
Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek.
B
K otravě oxidem uhelnatým při potápění vede znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny.
C
Oxid uhelnatý blokuje přenos kyslíku tím, že se váže na hemoglobin.
D
Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým patří bolest hlavy, závratě, nevolnost a zvracení.

360. Otrava oxidem uhličitým může nastat v důsledku:

A
dýchání nevhodnou dýchací trubicí
B
všechny odpovědi jsou správné
C
nesprávné techniky dýchání z dýchacího přístroje
D
nadměrné fyzické námahy pod vodou

361. Během sestupu se vzduchovým přístrojem začal váš partner v hloubce 15 metrů jevit známky dezorientace, otáčí se dokola, má problémy s koordinací pohybů. Za příčinu budete považovat:

A
vzduchovou embolii
B
otravu dusíkem (hloubkové opojení)
C
otravu kyslíkem
D
protržení ušního bubínku

362. Mezi příznaky pneumothoraxu nepatří:

A
ochrnutí
B
naběhlé krční cévy
C
dráždivý kašel
D
bolest na hrudi

363. Barotrauma očí:

A
může nastat, pokud potápěč při výstupu nevyrovnává tlak v masce
B
nemůže nastat, poněvadž oko vyrovnává tlakové rozdíly vlastní pružností
C
může nastat, pokud potápěč při sestupu nevyrovnává tlak v masce
D
nemůže nastat, poněvadž oční koule je vyplněna tekutým sklivcem

364. Barotrauma plic z podtlaku se projevuje:

A
bolestmi na hrudi, případně vykašláváním narůžovělé pěny
B
bolestmi u kořene nosu a pod očima
C
středohrudním emfyzémem
D
třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek

365. Při potápění dochází k emfyzému vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do žaludku
B
do pohrudniční štěrbiny
C
do krevního oběhu
D
do mezihrudí nebo do podkoží v oblasti krku a ramen

366. Potápěči s dýchacím přístrojem barotrauma plic z podtlaku:

A
nehrozí
B
hrozí při výstupu bez vydechování
C
hrozí při vynášení těžších předmětů vlastní silou
D
hrozí po ztrátě kontroly nad dýcháním během pádu do hloubky

367. Bolest u kořene nosu a pod očima je projevem barotraumatu:

A
středoušní dutiny
B
očí
C
vedlejších dutin nosních
D
zubů

368. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky:

A
3 metrů
B
menší než 2 metry
C
10 metrů
D
5 metrů

369. Barotrauma zubů:

A
je vyloučeno vzhledem k jejich stavbě
B
může nastat pouze při ponorech do hloubek přes 40 metrů
C
je bolestivé a může být nebezpečné především při výstupu
D
není bolestivé ani nebezpečné

370. Mezi příznaky vzduchové embolie nepatří:

A
bolest ve svalech kloubech
B
bezvědomí
C
smyslové poruchy
D
závrať

371. Při potápění dochází k penumothoraxu vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do pohrudniční štěrbiny
B
do krevního oběhu
C
do mezihrudí
D
do podkoží v oblasti krku a ramen

372. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky:

A
3 metrů
B
5 metrů
C
10 metrů
D
menší než 2 metry

373. Poškození vnitřního ucha přetlakem:

A
nemůže nastat, poněvadž orgány vnitřního ucha jsou vyplněny tekutinou
B
může nastat při pokusu o násilné vyrovnání tlaku ve středouší
C
může nastat při rychlém výstupu
D
nemůže nastat, poněvadž vnitřní ucho je od středouší odděleno kostí

374. Příčinou závrati při protržení ušního bubínku pod vodou je především:

A
bodavá bolest
B
ztráta krve
C
šok
D
náhlé ochlazení vnitřního ucha vniknutím vody do středoušní dutiny

375. Při potápění dochází ke vzduchové embolii vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do mezihrudí
B
do podkoží v oblasti krku a ramen
C
do pohrudniční štěrbiny
D
do krevního oběhu

376. Důsledky barotraumatu plic z přetlaku se dostaví:

A
od 30 minut do 1 hodiny po vynoření
B
od 30 minut do 3 hodin po vynoření
C
do 6 hodin po vynoření
D
od 30 minut do 1 hodiny po vynoření

377. Vzduchová embolie je důsledek:

A
barotraumatu plic z podtlaku
B
plicní formy dekompresní nemoci
C
nervové formy dekompresní nemoci
D
barotraumatu plic z přetlaku

378. Pneumothorax je důsledek:

A
plicní formy dekompresní nemoci
B
barotraumatu plic z přetlaku
C
barotraumatu plic z podtlaku
D
ponoru na nádech po hyperventilaci

379. Příčinou barotraumatu plic z přetlaku je:

A
zadržení dechu při výstupu během ponoru na nádech
B
přesycení tkání dusíkem při výstupu s dýchacím přístrojem
C
nedostatečné vydechování, případně zadržení dechu při výstupu s dýchacím přístrojem
D
překročení tzv. hraniční hloubky pří ponoru na nádech

380. Vniknutí vzduchu do mezihrudí, případně do podkoží v oblasti krku a ramen se nazývá:

A
pneumotorax
B
emfyzém
C
vzduchová embolie
D
syndrom karotických sinů

381. Označte nesprávné tvrzení:

A
Doporučuje se, aby povrchový interval byl delší než 2 hodiny.
B
Parciální tlak kyslíku dýchaného při dekompresi pod vodou nesmí překročit 170 kPa.
C
Kožní forma dekompresní nemoci nevyžaduje léčbu v dekompresní komoře.
D
Dekompresní nemoc nehrozí potápěčům, kteří nevyčerpají nulový čas pro danou hloubku.

382. Mezi příznaky dekompresní nemoci nepatří:

A
mramorování pokožky
B
bolest u kořene nosu a pod očima
C
bolest za hrudní kostí
D
bolest ve svalech a kloubech

383. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
je provázena bolestmi ve svalech a kloubech
B
je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v plicích bublinkami dusíku
C
je charakteristická mramorováním pokožky
D
nevyžaduje léčbu v přetlaku

384. V případě dekompresní nemoci se nedoporučuje:

A
uložit postiženého v klidu
B
zajistit odborné vyšetření postiženého
C
podávat léky proti bolesti (analgetika)
D
dodávat kyslík

385. Označte nesprávné tvrzení:

A
Kožní forma dekompresní nemoci je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v pokožce bublinkami dusíku
B
Nejvíce případů dekompresní nemoci se projeví v době od 30 minut do 3 hodin po vynoření.
C
Svalově-kosterní forma je nejčastější formou dekompresní nemoci.
D
Všechny formy dekompresní nemoci vyžadují léčbu v dekompresní komoře.

386. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
blokuje výměnu dýchacích plynů
B
vyžaduje okamžitou léčbu v dekompresní komoře
C
všechny odpovědi jsou správné
D
ohrožuje srdeční činnost

387. K příznakům svalově-kosterní formy dekompresní nemoci nepatří:

A
bolest v kloubech
B
bolest ve svalech
C
držení končetin v ohnuté poloze
D
bolest za hrudní kostí

388. Léčbu v dekompresní komoře vyžaduje:

A
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
B
kožní forma dekompresní nemoci
C
všechny odpovědi jsou správné
D
lymfatická forma dekompresní nemoci

389. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
může způsobit pneumothorax
B
je způsobena bublinkami dusíku uvnitř plicních sklípků
C
všechny odpovědi jsou správné
D
může vést k selhání srdeční činnosti

390. Léčbu v dekompresní komoře nevyžaduje:

A
nervová forma dekompresní nemoci
B
plicní forma dekompresní nemoci
C
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
D
lymfatická forma dekompresní nemoci

391. Nejzávažnější formou dekompresní nemoci je:

A
lymfatická forma
B
nervová forma (postižení centrálního nervového systému)
C
kožní forma
D
svalově-kosterní forma

392. Ochrnutím se projevuje:

A
plicní forma dekompresní nemoci
B
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
C
krevní forma dekompresní nemoci
D
nervová forma dekompresní nemoci

393. Dekompresní nemoc se nejčastěji projevuje:

A
nervovou formou
B
plicní formou
C
svalově-kosterní formou
D
lymfatickou formou

394. Charakteristickým příznakem kožní formy dekompresní nemoci je:

A
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
neovladatelný třes
C
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
mramorování pokožky

395. Mělký dech, dušnost a bodavá bolest za hrudní kostí patří k projevům:

A
lymfatické formy dekompresní nemoci
B
nervové formy dekompresní nemoci
C
svalově-kosterní formy dekompresní nemoci
D
plicní formy dekompresní nemoci

396. Mramorování pokožky je příznak:

A
otravy oxidem uhličitým
B
otravy oxidem uhelnatým
C
nedostatku kyslíku
D
kožní formy dekompresní nemoci

397. Svalově-kosterní forma dekompresní nemoci:

A
vyžaduje léčbu v dekompresní komoře
B
všechny odpovědi jsou správné
C
nutí postiženého držet končetiny v ohnuté poloze
D
snese i déletrvající transport do dekompresní komory

398. Příznaky dekompresní nemoci se projeví:

A
do 10 minut po vynoření
B
ihned po vynoření (případně již při výstupu)
C
do 3 minut po vynoření
D
často teprve na břehu či lodi, někdy i za několik hodin

399. Riziko dekompresní nehody zvyšují:

A
povrchové intervaly delší než 2 hodiny
B
dýchání čistého kyslíku na dekompresi
C
ponory v nulových časech
D
fyzická námaha a prochlazení pod vodou

400. Nahrazením dusíku v dýchacím médiu héliem odstraníme:

A
nebezpečí podchlazení (hypotermie)
B
dekompresi
C
všechny odpovědi jsou správné
D
hloubkové opojení

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy