Otázky pro Potápěčský průkaz - Stránka 8 z 13

Prohlížejte otázky 351 až 400 z celkových 650 otázek.

351. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je:

A
mramorování pokožky
B
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
bolest ve svalech a kloubech
D
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek

352. Otravu oxidem uhelnatým může způsobit

A
znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny
B
soustavný tlak výstroje na krční tepny
C
hyperventilace před ponorem na nádech
D
zvýšený parciální tlak dusíku

353. Akutní otrava kyslíkem se projevuje:

A
pocitem únavy
B
záškuby malých svalů, prudkými křečemi, bezvědomím
C
třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
promodráním rtů, sliznic a nehtových lůžek

354. Podstatou otravy oxidem uhelnatým je:

A
chemická vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin
B
rozpouštění oxidu uhelnatého v krevní plazmě
C
chemická vazba oxidu uhelnatého na krevní plazmu
D
rozpouštění oxidu uhelnatého ve tkáních

355. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je:

A
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek
C
bolest pod očima
D
mramorování pokožky

356. Třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické:

A
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
B
pro otravu oxidem uhličitým
C
pro otravu oxidem uhelnatým
D
pro kožní formu dekompresní nemoci

357. Akutní otrava kyslíkem hrozí, jestliže parciální tlak kyslíku v dýchaném médiu překročí přibližně:

A
420 kPa
B
100 kPa
C
160 kPa
D
500 kPa

358. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek.

A
pro otravu dusíkem (hloubkové opojení)
B
pro otravu oxidem uhelnatým
C
pro otravu oxidem uhličitým
D
pro kožní formu dekompresní nemoci

359. Označte nesprávné tvrzení:

A
Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek.
B
Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým patří bolest hlavy, závratě, nevolnost a zvracení.
C
Oxid uhelnatý blokuje přenos kyslíku tím, že se váže na hemoglobin.
D
K otravě oxidem uhelnatým při potápění vede znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny.

360. Otrava oxidem uhličitým může nastat v důsledku:

A
všechny odpovědi jsou správné
B
nesprávné techniky dýchání z dýchacího přístroje
C
nadměrné fyzické námahy pod vodou
D
dýchání nevhodnou dýchací trubicí

361. Během sestupu se vzduchovým přístrojem začal váš partner v hloubce 15 metrů jevit známky dezorientace, otáčí se dokola, má problémy s koordinací pohybů. Za příčinu budete považovat:

A
vzduchovou embolii
B
otravu kyslíkem
C
protržení ušního bubínku
D
otravu dusíkem (hloubkové opojení)

362. Mezi příznaky pneumothoraxu nepatří:

A
bolest na hrudi
B
dráždivý kašel
C
naběhlé krční cévy
D
ochrnutí

363. Barotrauma očí:

A
může nastat, pokud potápěč při výstupu nevyrovnává tlak v masce
B
nemůže nastat, poněvadž oční koule je vyplněna tekutým sklivcem
C
může nastat, pokud potápěč při sestupu nevyrovnává tlak v masce
D
nemůže nastat, poněvadž oko vyrovnává tlakové rozdíly vlastní pružností

364. Barotrauma plic z podtlaku se projevuje:

A
bolestmi u kořene nosu a pod očima
B
bolestmi na hrudi, případně vykašláváním narůžovělé pěny
C
třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek
D
středohrudním emfyzémem

365. Při potápění dochází k emfyzému vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do krevního oběhu
B
do žaludku
C
do mezihrudí nebo do podkoží v oblasti krku a ramen
D
do pohrudniční štěrbiny

366. Potápěči s dýchacím přístrojem barotrauma plic z podtlaku:

A
hrozí při výstupu bez vydechování
B
hrozí po ztrátě kontroly nad dýcháním během pádu do hloubky
C
hrozí při vynášení těžších předmětů vlastní silou
D
nehrozí

367. Bolest u kořene nosu a pod očima je projevem barotraumatu:

A
středoušní dutiny
B
zubů
C
vedlejších dutin nosních
D
očí

368. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky:

A
10 metrů
B
menší než 2 metry
C
5 metrů
D
3 metrů

369. Barotrauma zubů:

A
není bolestivé ani nebezpečné
B
může nastat pouze při ponorech do hloubek přes 40 metrů
C
je bolestivé a může být nebezpečné především při výstupu
D
je vyloučeno vzhledem k jejich stavbě

370. Mezi příznaky vzduchové embolie nepatří:

A
smyslové poruchy
B
bolest ve svalech kloubech
C
závrať
D
bezvědomí

371. Při potápění dochází k penumothoraxu vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do mezihrudí
B
do krevního oběhu
C
do pohrudniční štěrbiny
D
do podkoží v oblasti krku a ramen

372. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky:

A
10 metrů
B
3 metrů
C
5 metrů
D
menší než 2 metry

373. Poškození vnitřního ucha přetlakem:

A
může nastat při rychlém výstupu
B
nemůže nastat, poněvadž orgány vnitřního ucha jsou vyplněny tekutinou
C
může nastat při pokusu o násilné vyrovnání tlaku ve středouší
D
nemůže nastat, poněvadž vnitřní ucho je od středouší odděleno kostí

374. Příčinou závrati při protržení ušního bubínku pod vodou je především:

A
bodavá bolest
B
náhlé ochlazení vnitřního ucha vniknutím vody do středoušní dutiny
C
šok
D
ztráta krve

375. Při potápění dochází ke vzduchové embolii vniknutím vzduchu z protržené plíce:

A
do pohrudniční štěrbiny
B
do mezihrudí
C
do krevního oběhu
D
do podkoží v oblasti krku a ramen

376. Důsledky barotraumatu plic z přetlaku se dostaví:

A
od 30 minut do 3 hodin po vynoření
B
do 6 hodin po vynoření
C
od 30 minut do 1 hodiny po vynoření
D
od 30 minut do 1 hodiny po vynoření

377. Vzduchová embolie je důsledek:

A
nervové formy dekompresní nemoci
B
barotraumatu plic z přetlaku
C
plicní formy dekompresní nemoci
D
barotraumatu plic z podtlaku

378. Pneumothorax je důsledek:

A
plicní formy dekompresní nemoci
B
ponoru na nádech po hyperventilaci
C
barotraumatu plic z přetlaku
D
barotraumatu plic z podtlaku

379. Příčinou barotraumatu plic z přetlaku je:

A
přesycení tkání dusíkem při výstupu s dýchacím přístrojem
B
překročení tzv. hraniční hloubky pří ponoru na nádech
C
zadržení dechu při výstupu během ponoru na nádech
D
nedostatečné vydechování, případně zadržení dechu při výstupu s dýchacím přístrojem

380. Vniknutí vzduchu do mezihrudí, případně do podkoží v oblasti krku a ramen se nazývá:

A
syndrom karotických sinů
B
vzduchová embolie
C
emfyzém
D
pneumotorax

381. Označte nesprávné tvrzení:

A
Kožní forma dekompresní nemoci nevyžaduje léčbu v dekompresní komoře.
B
Dekompresní nemoc nehrozí potápěčům, kteří nevyčerpají nulový čas pro danou hloubku.
C
Parciální tlak kyslíku dýchaného při dekompresi pod vodou nesmí překročit 170 kPa.
D
Doporučuje se, aby povrchový interval byl delší než 2 hodiny.

382. Mezi příznaky dekompresní nemoci nepatří:

A
mramorování pokožky
B
bolest ve svalech a kloubech
C
bolest u kořene nosu a pod očima
D
bolest za hrudní kostí

383. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v plicích bublinkami dusíku
B
nevyžaduje léčbu v přetlaku
C
je provázena bolestmi ve svalech a kloubech
D
je charakteristická mramorováním pokožky

384. V případě dekompresní nemoci se nedoporučuje:

A
podávat léky proti bolesti (analgetika)
B
dodávat kyslík
C
zajistit odborné vyšetření postiženého
D
uložit postiženého v klidu

385. Označte nesprávné tvrzení:

A
Všechny formy dekompresní nemoci vyžadují léčbu v dekompresní komoře.
B
Nejvíce případů dekompresní nemoci se projeví v době od 30 minut do 3 hodin po vynoření.
C
Kožní forma dekompresní nemoci je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v pokožce bublinkami dusíku
D
Svalově-kosterní forma je nejčastější formou dekompresní nemoci.

386. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
blokuje výměnu dýchacích plynů
B
všechny odpovědi jsou správné
C
vyžaduje okamžitou léčbu v dekompresní komoře
D
ohrožuje srdeční činnost

387. K příznakům svalově-kosterní formy dekompresní nemoci nepatří:

A
bolest za hrudní kostí
B
bolest ve svalech
C
bolest v kloubech
D
držení končetin v ohnuté poloze

388. Léčbu v dekompresní komoře vyžaduje:

A
kožní forma dekompresní nemoci
B
všechny odpovědi jsou správné
C
lymfatická forma dekompresní nemoci
D
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci

389. Plicní forma dekompresní nemoci:

A
může způsobit pneumothorax
B
všechny odpovědi jsou správné
C
může vést k selhání srdeční činnosti
D
je způsobena bublinkami dusíku uvnitř plicních sklípků

390. Léčbu v dekompresní komoře nevyžaduje:

A
plicní forma dekompresní nemoci
B
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
C
lymfatická forma dekompresní nemoci
D
nervová forma dekompresní nemoci

391. Nejzávažnější formou dekompresní nemoci je:

A
svalově-kosterní forma
B
kožní forma
C
nervová forma (postižení centrálního nervového systému)
D
lymfatická forma

392. Ochrnutím se projevuje:

A
svalově-kosterní forma dekompresní nemoci
B
plicní forma dekompresní nemoci
C
nervová forma dekompresní nemoci
D
krevní forma dekompresní nemoci

393. Dekompresní nemoc se nejčastěji projevuje:

A
lymfatickou formou
B
nervovou formou
C
svalově-kosterní formou
D
plicní formou

394. Charakteristickým příznakem kožní formy dekompresní nemoci je:

A
třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek
B
mramorování pokožky
C
neovladatelný třes
D
promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek

395. Mělký dech, dušnost a bodavá bolest za hrudní kostí patří k projevům:

A
lymfatické formy dekompresní nemoci
B
plicní formy dekompresní nemoci
C
nervové formy dekompresní nemoci
D
svalově-kosterní formy dekompresní nemoci

396. Mramorování pokožky je příznak:

A
otravy oxidem uhelnatým
B
kožní formy dekompresní nemoci
C
nedostatku kyslíku
D
otravy oxidem uhličitým

397. Svalově-kosterní forma dekompresní nemoci:

A
snese i déletrvající transport do dekompresní komory
B
vyžaduje léčbu v dekompresní komoře
C
všechny odpovědi jsou správné
D
nutí postiženého držet končetiny v ohnuté poloze

398. Příznaky dekompresní nemoci se projeví:

A
do 10 minut po vynoření
B
často teprve na břehu či lodi, někdy i za několik hodin
C
do 3 minut po vynoření
D
ihned po vynoření (případně již při výstupu)

399. Riziko dekompresní nehody zvyšují:

A
fyzická námaha a prochlazení pod vodou
B
povrchové intervaly delší než 2 hodiny
C
ponory v nulových časech
D
dýchání čistého kyslíku na dekompresi

400. Nahrazením dusíku v dýchacím médiu héliem odstraníme:

A
dekompresi
B
hloubkové opojení
C
nebezpečí podchlazení (hypotermie)
D
všechny odpovědi jsou správné

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy