Otázky pro Zbrojní průkaz - Stránka 16 z 17

Prohlížejte otázky 751 až 800 z celkových 837 otázek.

751. Palná zbraň - flobertka je:

krátká nebo dlouhá jednohlavňová nebo vícehlavňová zbraň určená pro náboje typu Flobert.

krátká nebo dlouhá zbraň s hladkým vývrtem pro kulový náboj s jiným než středovým nebo okrajovým zápalem.

plynová zbraň pro střelbu tréninkového charakteru nebo např. střelbu v místnostech.

752. Palná zbraň - pistole je:

krátká zbraň s pevnou nebo pohyblivou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).

dlouhá zbraň s pevnou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).

krátká zbraň s pevnou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy hlavně.

753. Palná zbraň - revolver je:

dlouhá zbraň s pohyblivou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy vývrtu hlavně.

krátká zbraň s pevnou nebo pohyblivou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).

krátká zbraň s pevnou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy vývrtu hlavně.

754. Ráže palné zbraně pro kulový náboj je:

vyjádřena některými nebo všemi údaji: smluvní velikostí průměru vodicí části vývrtu hlavně, technickým popisem nábojové komory, technickým popisem použitelného náboje, doplňkovými označeními.

vyjádřena všemi údaji: zvykovou velikostí poloměru vodicí linie vývrtu hlavně, technickým popisem nábojové komory, smluvním popisem použitého náboje, doplňkovým označením „Magnum“ a symbolem označujícím smluvní dostřel daného náboje.

vyjádřena přesným technickým údajem o velikosti průměru vodicí části hlavně a o délce komory.

755. Zahrdlení je úprava:

úsťové části brokové hlavně ovlivňující velikost a charakter krytí.

nábojové komory brokové zbraně jejímž účelem je zajistit dostatečné zaškrcení čela náboje s hromadnou střelou.

ústí šachty zásobníku zbraně vybavené odnímatelným zásobníkem, účelem zahrdlení je usnadnit vkládání zásobníku do zásobníkové šachty při rychlém přebíjení zbraně.

756. Ráže palné zbraně pro brokový náboj je:

smluvní označení, ke kterému přísluší zejména smluvní velikost průměru vodící části hlavně a jmenovitá nebo skutečná délka nábojnice.

přesná velikost průměru vodicí části vývrtu hlavně, což je smluvní číslo udávající počet koulí stejného průměru odlitých z jednoho kilogramu olova, které projdou vývrtem hlavně.

vyjádřena přesnou velikostí průměru vývrtu hlavně a smluvním číslem udávajícím počet ogiválních střel o váze jedné unce (≐ 28,35 g) odlitých z jedné anglické libry olova, které suvně projdou vývrtem hlavně.

757. Střelivo s mechanickým zápalem se dělí na střelivo:

s nízkým, středním a silným zápalem.

s okrajovým zápalem, středovým zápalem nebo se zápalem Lefaucheux.

s okrajovým zápalem, středovým zápalem, zápalem typu Gatling nebo zápalem Bordeaux.

758. Školní náboj je náboj:

s výmetnou náplní, který rozměrově neodpovídá skutečnému náboji.

bez výmetné náplně a zápalky, který rozměrově odpovídá skutečnému náboji: slouží pro výuku a výcvik v nabíjení a spouštění zbraně a pro kontrolu funkce zásobníku, závěru a spušťadla.

určený ke světelné a akustické imitaci ostré střelby v rámci výuky a výcviku ve vojenských školách nebo školách bezpečnostních sborů.

759. Náboj typu Flobert je náboj:

s plastovou střelou určenou k neletálnímu nácviku střelby například v sebeobranných situacích; někdy se v souvislosti se střelivem typu Flobert hovoří také o soupeřském systému střeleckého výcviku.

se středovým zápalem pro brokové zbraně.

s okrajovým zápalem; má střelu jednotnou nebo hromadnou, obvykle v rážích 4 mm, 6 mm nebo 9 mm.

760. U perkusního zámku se iniciace výmetné náplně zajišťuje:

úderem křemene, pazourku nebo jejich syntetické náhražky upevněných v čelistech zámku na perkusní střelný prach.

úderem kladívka (kohoutu) na perkusní zápalku.

úhozem kladívka (kohoutu) na ocílku.

761. Záměrná je:

rána vystřelená ze zbraně záměrně a s rozmyslem.

kladný náměr, který definuje odklon odměru od úrovně ústí hlavně směrem vzhůru.

přímka spojující mířidla zamířené zbraně a záměrný bod na cíli.

762. Maximální dostřel je:

největší dosažitelný dostřel při střelbě z určité zbraně s určitým střelivem.

největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit střelbou zvolený cíl.

největší počet výstřelů dosažitelný při střelbě z určité zbraně.

763. Maximální dostřel při výstřelu z pistole ráže 9 mm Luger nebo jiné srovnatelné ráže, při použití standardního střeliva, může činit:

při optimálním náměru přibližně až 3 km, přičemž ale účinný dostřel představuje pouze přibližně 50 m.

přibližně 100 až 150 m, přičemž střela je schopná způsobit člověku vážné či smrtelné poranění po celé dráze svého letu.

i více než 1,5 km, přičemž střela je schopná způsobit člověku vážné či smrtelné poranění po více než polovinu dráhy svého letu.

764. Maximální dostřel při výstřelu z dlouhé kulové zbraně ráže 308 Winchester nebo srovnatelné ráže, při použití standardního střeliva, může činit přibližně:

až 4 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

až 3 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví pouze zhruba v první polovině dráhy svého letu.

až 800 m, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

765. Maximální dostřel při výstřelu z dlouhé kulové zbraně ráže 22 Long Rifle, při použití standardního střeliva, může činit:

více než 1,5 km; střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po zhruba dvě třetiny dráhy svého letu.

až stonásobek délky hlavně měřené v metrech; střela může způsobit vážnou újmu na zdraví přibližně do vzdálenosti 150 m.

až 4 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.

766. Maximální dostřel při výstřelu hromadné střely (broky o velikosti 2,4 mm až 3,5 mm) z dlouhé brokové zbraně ráže 12 nebo 16 činí přibližně:

stovky metrů; hodnotu maximálního dostřelu v metrech lze přibližně určit jako stonásobek průměru broku v milimetrech (tzn. např. přibližně 250 m v případě broků velikosti 2,4 mm).

i více než 1,5 km, přičemž větší shluk broků může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé dráze letu.

desítky metrů; maximální dostřel se shoduje s tzv. distanční vzdáleností střelby, kterou se rozumí orientačně zjištěná vzdálenost, na kterou lze za běžných viditelnostních podmínek rozpoznat postavu člověka, a to bez použití optického zaměřovače; v případě použití optického zaměřovače se takto zjištěná vzdálenost zvyšuje na dvojnásobek.

767. Maximální dostřel při výstřelu hromadné střely (broky větších velikostí, tzv. hrubé broky či „buck shoty“, např. velikosti 8,43 mm) z dlouhé brokové zbraně ráže 12 nebo 16 činí přibližně:

pravidlo o stonásobku průměru broku v milimetrech na maximální dostřel v případě hrubých broků použít nelze, tyto broky mají již vesměs maximální dostřel srovnatelný s kulovými střelami menších ráží, a tedy i přes 1000 m.

nižší stovky metrů, hodnotu maximálního dostřelu v metrech lze přibližně určit jako stonásobek průměru broku v milimetrech.

při optimálním náměru přibližně až 3 km, přičemž ale účinný dostřel představuje pouze přibližně 50 m.

768. Účinný dostřel je:

největší dosažený dostřel při střelbě z určité zbraně s určitým střelivem, a to při ideálním náměru kolem 30°.

maximální vzdálenost od zbraně, kam dopadne náboj.

největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit mířenou střelbou zvolený cíl.

769. Krytí brokovnice je:

poměr počtu zásahů broků v kruhovém zkušebním terči v určené vzdálenosti od ústí zbraně k celkovému počtu broků v náboji, vyjádřený v procentech.

poměr počtu zásahů vytvořených broky brokového shluku určitého náboje ve čtverci o stanovené úhlopříčce vůči průměru kružnice opsané tomuto čtverci.

účinnost maskovacího nástřiku (krycí povrchové úpravy) zejména u loveckých brokovnic; krytí se hodnotí v jednotkách DPI (dots per inch).

770. Ranivý účinek je:

ničivý účinek střel na živé cíle, jehož výsledkem je vznik střelných poranění.

rozdíl mezi dopadovou a zbytkovou energií střely, přičemž tento rozdíl ovlivňuje velikost zpětného rázu zbraně a může při manipulaci se zbraní způsobit zranění neopatrnému střelci.

ničivý účinek střel na pevné cíle, jehož výsledkem je zničení cíle.

771. Průbojný účinek je:

ničivý účinek střely spočívající v pronikání střely cílem.

ničivý účinek střel na živé cíle, jehož výsledkem je vznik střelných poranění.

účinek střely, který umožňuje, aby střela procházela vývrtem hlavně a byla jí drážkováním udělována rotace.

772. Vydutí hlavně je

místní zvětšení průměru hlavně způsobené při výstřelu; jedná se o formu havárie zbraně.

výšleh plamene z hlavně po výstřelu; vydutí je způsobeno nespálenými zrny střelného prachu, které jsou z hlavně při výstřelu vymeteny.

rozšíření ústí brokové hlavně; jedná se o konstrukční úpravu, jejímž smyslem je zvýšení krytí při použití broků menšího průměru (tzv. bird shots).

773. Zápalka je:

součást náboje obsahující zápalkovou slož, která se nárazem nebo jiným způsobem vznítí a zažehne výmetnou náplň.

rozbuška se zpožďovačem, která je určena k vyvolání iniciační detonace v brokovém náboji těsně před tím, než bicí mechanismus přivede zbraň k výstřelu.

prachová tableta určená pro použití jako zápalná látka v palných střelných zbraních.

774. Střelecké stanoviště je:

přesně určené místo, popřípadě ohrazené, z něhož se střílí.

přesně určené místo, popřípadě ohrazené, na kterém se střelcům udělují instrukce.

stanoviště, odkud střelci vyrážejí k plnění střeleckých úloh; střeleckým stanovištěm je například prostor, ze kterého vyjíždějí závodníci v rámci biatlonových soutěží.

775. Palebná čára je čára, která omezuje střelecká stanoviště směrem:

od dopadiště k terčové čáře.

k ostatním střelcům, kteří současně provádějí střelbu.

k terčové čáře.

776. Cílový prostor je prostor, kde:

je umístěn terč a terčová zařízení.

se zdržuje střelec po zasažení cíle.

je prováděno vyhodnocení střelby na cíl.

777. Terčové zařízení je zařízení sloužící:

k uskladnění používaných terčů na střelnici.

k automatickému lepení terčů po provedené střelbě.

k umístění a případnému pohybu terčů.

778. Nástřelná série je:

série sloužící k ověření zkušební značky zbraně.

série sloužící k ověření průměrné hodnoty bodu zásahu.

série sloužící k ověření nastřelení a funkce zbraně zpravidla před soutěží.

779. V případě značného znečištění hlavně nebo je-li v hlavni jiná cizí překážka (např. způsobená nechtěným nabráním hlíny do vývrtu hlavně), hrozí při výstřelu:

že samonabíjecí zbraň začne tzv. kulometit, neboli vystřelí dávku ran v důsledku selhání správné činnosti bicího mechanismu; přitom hrozí ztráta kontroly nad zbraní a zasažení nezúčastněných osob střelbou.

snížení tlaku spalných plynů v hlavni, neboť střela musí při průchodu vývrtem hlavně překonávat zvýšený odpor; v důsledku toho může obvykle dojít k výraznému zhoršení přesnosti a střela může mít nižší (suboptimální) účinek střely v cíli.

vydutí nebo roztržení hlavně a případně další destrukce zbraně s možností vážného zranění střelce nebo v okolí se nacházejících osob.

780. Ke střelbě ze zbraně v dobrém technickém stavu lze bezpečně použít:

náboje označené typem dané zbraně; to platí vždy v případě civilních zbraní, zatímco u vojenských zbraní může být stanoven odlišný postup.

střelivo, které lze do zbraně vložit a uzamknout, aniž by musela být použita větší síla.

střelivo ráže a případně též konkrétního výrobního provedení, pro které je zbraň určena a které jsou obvykle vyznačeny na zbrani.

781. Kulové střelivo s výrazně zdeformovanou střelou nebo střelou pokrytou např. rzí:

může být použito ke střelbě pouze na schválených střelnicích.

by nemělo být použito ke střelbě, protože může způsobit poškození, případně i havárii zbraně.

může být použito ke střelbě pouze ve zbraních určených pro použití střeliva se zvýšeným ranivým účinkem.

782. Střelivo může být použito ke střelbě:

ve zbrani příslušné nebo obdobné ráže; pokud zbraň není určena přímo pro toto střelivo, ale lze jej do této zbraně nabít, lze jej v takové zbrani vždy bezpečně použít, pokud je výkonově slabší než střelivo, pro které je daná zbraň určena.

ze zbraně, která je pro takové střelivo určena, a pouze v případě, že je jak střelivo, tak i zbraň v dobrém technickém stavu.

pouze v případě, že bylo vyrobeno před méně než 10 lety, po uplynutí této doby je střelivo považováno za expirované a jeho použití je vysoce rizikové.

783. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Se zbraní není dovoleno mířit na jiného člověka, zvířata nebo věci vyšší hodnoty, pokud je zbraň nabitá a pokud k tomu takový člověk nebo vlastník zvířete anebo věci nedal souhlas.

S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; to neplatí, pokud zacházíme se zbraní, která byla jako nenabitá bezpečně uložena v trezoru odpovídajícím požadavkům nařízení vlády č. 217/2017 Sb.

S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; zejména není přípustné „jen tak“ mířit na jiného člověka, a to i se zbraní, o níž jsme přesvědčeni, že nabitá není.

784. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Střílet ze zbraně lze do cílového prostoru, o kterém jsme si jisti, že se v něm nevyskytnou osoby, a to zejména s ohledem na denní dobu; to neplatí na schválené střelnici, na níž je výskyt osob v zásadě vyloučen.

Střílet ze zbraně je možné pouze v případě, že víme, na co střílíme, uvědomujeme si, kam dále může střela letět v případě průstřelu cíle nebo jiné překážky, a zohledníme riziko odrazu střely.

Pouze na schválené střelnici nebo v honitbě lze střílet bez obav ze zasažení jiné osoby nebo způsobení škody na majetku.

785. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud je v dobrém technickém stavu; při každém pravidelném čištění zbraně a pokud možno před každou střelbou je proto na místě alespoň zběžná prohlídka zbraně, nevykazuje-li defekty (vydutí hlavně, cizí předměty v hlavni, prasklé součásti), které by bezpečné použití zbraně ke střelbě vylučovaly.

Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud její technický stav odpovídá použitému střelivu a úrovni výcviku střelce; čím je technická kompetentnost střelce důkladnější, tedy zejména v případě dlouhodobější zkušenosti se zacházením se zbraní, tím menší důraz lze klást na technickou způsobilost zbraně nebo použitého střeliva.

Technickou způsobilost zbraně ke střelbě zajišťuje ověření zbraně příslušnou zkušební značkou; je-li zbraň adekvátně ověřena, je možné ji ke střelbě bezpečně použít vždy.

786. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Při střelbě je nezbytné použití střeleckých rukavic, pokud je střelba prováděna ve ztížených klimatických podmínkách.

Při střelbě lze použít ochranu sluchu, zejména pokud střílíme častěji; ochranu zraku je nutné použít pouze tehdy, pokud hrozí odrazy střel.

Při střelbě je potřeba použít ochranu sluchu a zraku, pokud je to možné.

787. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Nošení zbraně je komplexní problematika; vždy je třeba věnovat nošení zbraně důsledný trénink, a to zejména s ohledem na rychlost tasení zbraně. Zbraň musí být nošena ve stavu umožňujícím okamžité použití.

Nošení zbraně je přípustné pouze na místech, kde je nižší koncentrace osob, především tedy mimo intravilán obcí a měst.

Nošení zbraně je komplexní problematika; zejména je třeba zohledňovat platná právní pravidla, nosit krátkou zbraň v odpovídajícím pouzdře a volit oděv tak, aby umožňoval bezpečné nošení zbraně; dlouhou zbraň je na místě nosit vždy buď zajištěnou, a není-li vybavena spolehlivou manuální pojistkou nebo obdobným mechanismem, tak ji nosit bez náboje v nábojové komoře.

788. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Zbraní se smí mířit pouze na osoby, které s tím souhlasí a jsou si vědomé všech podstatných rizik z takového postupu vyplývajících.

Zbraní se nesmí mířit na kohokoli, kdo s takovým jednáním není srozuměn, nebo není držitelem zbrojního oprávnění.

Zbraní se nesmí mířit, ani mimoděk při jakékoli manipulaci se zbraní, na nic, na co by nebylo možné vystřelit.

789. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Prst na spoušti se připouští pouze při tzv. taktické manipulaci se zbraní, kdy se např. při pohybu se zbraní nebo při změnách střeleckých poloh vyžaduje okamžitá připravenost k provedení výstřelu.

Pokud střelec nechce střílet, nesmí se nijak dotýkat spouště zepředu ukazovákem střílející ruky; přípustná je při dodržení ostatních bezpečnostních zásad pouze umístění jiného prstu do prostoru lučíku nebo dotýkání se spouště zboku (tak, aby se prst zároveň nenacházel přímo v prostoru lučíku).

Pokud střelec nechce střílet, nesmí se nijak dotýkat spouště (prst musí být bezpečně mimo prostor lučíku spouště).

790. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Při střelbě si musí být každý vědom toho, že po průstřelu terče nebo jiného cíle dochází k bezpečnému zachycení střely v půdě pod terčem nebo jiným cílem; pouze pokud nedojde k zasažení terče nebo jiného cíle, musí střelec odpovědně zvažovat, kde střela skončí svůj let.

Při střelbě je třeba si být vědom, kde střela skončí, a to až do jejího úplného zachycení.

Každý si musí být vědom rizik souvisejících s možným průstřelem terče nebo jiného cíle, na druhé straně ale střelec nemůže být vesměs schopen odhadnout materiál a prostřelitelnost objektů nacházejících se za terčem nebo jiným cílem; rizika spojená s prostřelením těchto objektů tedy nelze při střelbě zohledňovat.

791. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Není přípustné střílet na cíl, který může daná zbraň prostřelit, aniž by si byl střelec jistý, co je za tímto cílem v dosahu střely vypálené z jeho zbraně.

792. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Z důvodu nebezpečí odrazu je nepřípustné střílet na povrchy, které hrozí odrazem střely; těmito povrchy jsou však toliko beton, asfalt, ocel a kámen (žula nebo tvrdší horniny).

Rizika spojená s odrazy střel jsou mýtem bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem, odražené střely nebo jejich fragmenty nemají nikdy dostatečnou energii ke způsobení vážnějších následků.

Z důvodu nebezpečí odrazu střely je nepřípustné střílet pod příliš malým úhlem proti většině povrchů, a to včetně vodní hladiny nebo povrchu země.

793. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Zejména v případě tvrdých nebo zakřivených povrchů může nepředvídatelně docházet k nebezpečným odrazům střel i při dopadu střel pod prakticky jakýmkoli úhlem.

Odražené střely nebo jejich fragmenty nemají nikdy dostatečnou energii ke způsobení vážnějších následků.

Při střelbě na tvrdé a zakřivené povrchy je nejdříve nezbytné kvalifikovaně odhadnout směr eventuálního (byť nepravděpodobného) odrazu střely a zkontrolovat, že se v tomto směru nenachází osoby; za doporučenou praxi se považuje zkontrolovat nejen samotný směr eventuálního odrazu střely, ale také dodatečný bezpečnostní úhel 5° na každou stranu od směru eventuálního odrazu střely.

794. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Manipulace se zbraní vyžaduje kontrolu zbraně, pokud před tím byla zbraň nabita náboji, byť jen v zásobníku; odložení nabité zbraně se připouští výhradně u zbraní vybavených vnějšími bicími kohouty (lankasterky).

Manipulace se zbraní zpravidla začíná a končí kontrolou jejího stavu, není-li při dodržení všech bezpečnostních zásad odůvodněný jiný postup (například při přípravě zbraně pro nošení).

Manipulace se zbraní končí vždy ránou jistoty; před provedením rány jistoty je potřeba provést kontrolu stavu zbraně, pokud si osoba, která se zbraní nakládá, není jistá, zda se ve zbrani náhodou nenacházejí náboje.

795. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Žádnou, ani nenabitou zbraň není přípustné bez dozoru ponechat na místě veřejnosti volně přístupném po dobu delší než krátkou; za dobu delší než krátkou se obvykle považuje doba přesahující dobu nezbytnou pro restartování chytrého telefonu.

Na veřejnosti lze nabitou zbraň odložit, pouze je-li to akceptovatelné z hlediska tradic a místních podmínek (např. v rámci tzv. poslední leče).

Žádnou, ani nenabitou zbraň není přípustné bez dozoru ponechat na místě volně přístupném jiným osobám.

796. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Zbraň a střelivo neznámého původu nenabíjej bez vážného důvodu!

Každý, kdo má manipulovat s jakoukoli zbraní nebo střelivem, se musí předem seznámit s jejich funkcí, ovládacími prvky a se zásadami bezpečného zacházení.

Není přípustné, aby se zbraní a střelivem manipulovala osoba, která si nepřečetla celý originální návod k použití dané zbraně a střeliva.

797. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžné zdokonalování příslušných návyků a vědomé dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou odpovědností každého, kdo se zbraní a střelivem nakládá.

Zajištění zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžného zdokonalování příslušných návyků a průběžné upozorňování držitelů zbraní na potřebu dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou odpovědností státu.

Zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžné zdokonalování příslušných návyků a vědomé dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou nezbytností pro toho, kdo si je pořizuje pro střelbu, ale nikoli pro toho, kdo si zbraň pořizuje jen pro jistotu nebo jako statusový symbol.

798. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

Zbraně jsou odznakem a zdrojem síly a autority; každý, kdo se zbraněmi nakládá, si má být této síly a autority vědom a má je dávat najevo.

Celková pokora a uměřenost při jakémkoli zacházení se zbraní jsou základní povinností každého, kdo se zbraní a střelivem nakládá.

Ten, kdo nakládá se zbraní a střelivem má nárok na respekt a pokoru ze strany laické veřejnosti.

799. Při popálení nebo opaření malé plochy postižené místo:

na popáleninu ihned přikládáme led nebo studený obklad z mrazáku, aby se rychle ochladila.

postižené místo potřeme mastí nebo olejem a zavážeme obvazem, aby se rána neinfikovala.

chladíme popálené místo pod tekoucí vodou (15–20 minut), ne ledem. Sundáme šperky kvůli otoku. Po zchlazení sterilně překryjeme.

800. Při polití kyselinou nebo louhem:

ránu rychle vysušíme čímkoliv, co máme po ruce a následně zakryjeme suchým obvazem, aby se kyselina nevstřebávala do těla.

na kůži se snažíme koncentraci chemikálie bezodkladně zvýšit, abychom dosáhli jejího rychlejšího odpaření.

postižené místo okamžitě a dlouze oplachujeme tekoucí vodou směrem ven od těla, abychom zabránili dalšímu šíření chemikálie.

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy

Otázky pro Zbrojní průkaz - Stránka 16 z 17