Otázky pro Zbrojní průkaz - Stránka 25 z 27
Prohlížejte otázky 1201 až 1250 z celkových 1336 otázek.
1201. Hlavní části zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu se na obrázku výše nacházejí pod čísly:
A
„1“, „2“ a „4“.
B
„1“, „2“, „3“ a „6“.
C
„4“ a „5“.
1202. Pod číslem „1“ se na obrázku výše nachází hlavní část zbraně, kterou lze z technického pohledu označit jako:
A
závěr opakovací palné zbraně.
B
ústí samonabíjecí pistole.
C
kluzný pistolový závěr.
1203. Pod číslem „2“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A
lauf; zde jde konkrétně o svazek laufů s drážkováním z horní strany.
B
hlaveň s ozubeným závorníkem.
C
hlaveň; v tomto případě hlaveň nese též uzamykací ozuby a odemykací kulisu.
1204. Pod číslem „3“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A
vývrt hlavně s vložkou nábojové komory; tato součást se vkládá do hlavně, kde uděluje rotaci střele (projektilu), čímž ji stabilizuje v letu.
B
bicí pružina s úderníkem; tato součást je u vyobrazené zbraně určena k tomu, aby po stisknutí kohoutku udeřila hlavní o závěr a tím iniciovala zápalku náboje, čímž dojde k výstřelu.
C
předsuvná (nebo vratná) pružina s vodítkem; jde o pružinu, která působí na závěr a mimo jiné jej po výstřelu vrací do přední polohy.
1205. Pod číslem „4“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A
tělo zbraně.
B
pažba, přičemž v tomto případě se jedná o pažbu s přední pistolovou rukojetí.
C
adaptér.
1206. Pod číslem „6“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A
blokový pistolový závěr.
B
záchyt závěru.
C
zásobník.
1207. Kterým číslem je na vyobrazené zbrani označena vnější manuální pojistka?
A
Žádným z čísel není vnější manuální pojistka zbraně označena.
B
Vnější manuální pojistka je označena číslem „1“.
C
Vnější manuální pojistka je označena číslem „5“.
1208. Zbraň na obrázku je vybavena bicím a spoušťovým mechanismem:
A
s vnějším bicím kohoutem a dvojčinnou spouští (DA/SA).
B
s přímoběžným úderníkem.
C
s přepnutým úderníkovým kohoutem.
1209. Zbraň na obrázku je:
A
krátká palná zbraň nabíjená jednotlivě s pevnou hlavní, přičemž tato zbraň je konstruována pro střelbu ze zadní polohy (otevřeného) závěru.
B
samonabíjecí zbraň typu PDW (Personal Defense Weapon, čili osobní obranná zbraň) s pevnou zásobníkovou schránkou a odnímatelnými mířidly.
C
samonabíjecí pistole s odnímatelným zásobníkem a pevnými mechanickými mířidly.
1210. Vyberte správnou odpověď:
A
Závěr je na obrázku výše označen číslem „3“ a pažba je označena číslem „4“.
B
Závěr je na obrázku výše označen čísly „3“ a „2“ a číslo „4“ je umístěno uvnitř lučíku spouště.
C
Tělo zbraně je na obrázku výše označeno číslem „1“ a „4“ a čísla „3“ a „2“ označují zásobovací ústrojí zbraně.
1211. Zbraň, jejíž část je vyobrazena výše, je patrně zbraní:
A
zápalnou samoplnící.
B
palnou samonabíjecí.
C
palnou opakovací.
1212. Na vyobrazení výše jsou alespoň částečně viditelné součásti zbraně:
A
pažba, lučík, spoušť, klika závěru, závěr, hmatník pojistky, pouzdro závěru, výhozné okénko, hlaveň, hledí, dno zásobníku.
B
pažba, předpažbí, spoušť, natahovací páka závěru, závěr, hmatník pojistky, pouzdro závěru, hlaveň, muška, dno zásobníku.
C
pažba, lučiště, spoušť, záchyt závěru, závorník, hmatník pojistky, pouzdro závěru, hlaveň, dnový šroub, dno zásobníku.
1213. Výše je vyobrazena pouze střední část dlouhé palné zbraně – opakovací malorážky. Určete, které tvrzení níže platí z hlediska správného používání této zbraně:
A
šipka nad zbraní označuje směr, pro který je z hlediska používání zbraně charakteristické zejména to, že jde o směr, ve kterém střela opouští zbraň, jde tedy o šipku směřující k ústí hlavně, zatímco šipka pod zbraní směřuje k rameni střelce.
B
šipka nad zbraní označuje směr, pro který je z hlediska používání zbraně charakteristické zejména to, že jde o směr působení zpětného rázu zbraně, zatímco šipka pod zbraní směřuje pryč od místa, kde se zbraň opírá do ramene střelce.
C
šipka nad zbraní označuje směr, pro který je z hlediska používání zbraně charakteristické zejména to, že jde o bezpečný směr a pokud zbraň ve směru této šipky směřuje k osobám, nejedná se nikdy o porušení zásad bezpečné manipulace se zbraní, zatímco ve směru naznačeném šipkou pod zbraní se o bezpečný směr jedná pouze tehdy, směřuje-li zbraň k rameni střelce.
1214. Brokovou zbraň označenou výše vyobrazenou zkušební značkou lze použít:
A
ke střelbě ocelovými broky.
B
ke střelbě tzv. francouzskými saboty.
C
ke střelbě jednotnou střelou bez ohledu na velikost zahrdlení.
1215. O zbrani označené výše vyobrazenou značkou lze říci, že:
A
jde o zbraň určenou výhradně pro střelivo plněné černým prachem a náhradní střelou.
B
jde o zbraň zařazenou do výzbroje ozbrojených sil České republiky, jedná se o tzv. přejímku.
C
jde o zbraň ověřenou státní autoritou v České republice (od roku 2000 je touto autoritou Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva).
1216. Výše vyobrazená jednotná zkušební značka dokládá, že touto značkou označená palná zbraň byla:
A
otestována na maximálně přípustný obsah dusíku v kovových součástech, čímž je garantována minimální vyžadovaná pružnost těchto součástí.
B
zkontrolována, přičemž ověřením neprošla („N“) a byla vyřazena z používání; v případě, že by zbraň ověřením prošla úspěšně, byla by označena písmenem „A“.
C
ověřena na základě tzv. obyčejné zkoušky, přičemž jde o značku uznávanou podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní („C.I.P.“).
1217. Závorník u zbraně je součást, která:
A
u některých zbraní (zejména loveckých) slouží jako pojistný mechanismus, který se řadí mezi automatické pojistky.
B
uzavírá nebo uzamyká nábojovou komoru v případě zbraně se složeným závěrovým mechanismem.
C
slouží k manuálnímu otevření závěru.
1218. Nosič závorníku u zbraně je součást, která:
A
může být připojena ke zbrani se složeným závěrovým mechanismem a umožňuje její bezpečné nošení s vyjmutým závorníkem.
B
unáší při nabíjecím cyklu zbraně závorník a zajišťuje tak jeho odemčení a uzamčení.
C
je součástí pouzdra závěru, do které je při výstřelu uzamčen závorník.
1219. Hlaveň je součást palné nebo plynové zbraně:
A
v níž se tepelná energie vznikající při hoření střelného prachu nebo při prudkém stlačování plynu přeměňuje na potenciální energii střely, která se rovná kinetické energii této střely při jejím dopadu na cíl.
B
v níž se určitý druh energie přemění v pohybovou energii střely, vodicí část vývrtu přitom vede střelu v požadovaném směru.
C
která vymete náboj směrem od střelce, a to silou která odpovídá složeným silám úderníkové pružiny a odstředivé síly pohybu závěrového mechanismu.
1220. Účelem hlavně s drážkovanou částí vývrtu je:
A
zapojení střely do drážek, které střelu následně dovedou až k cíli.
B
uvedení střely do otáčivého pohybu kolem její podélné osy.
C
vytvoření podélných rýh na povrchu střely, jejichž účelem je způsobení větší destrukce v cíli.
1221. Vývrtem hlavně se rozumí:
A
„vývrtkovité“ vrypy v hlavni.
B
vnitřní dutina hlavně; vývrt hlavně může být hladký nebo drážkovaný.
C
část hlavně, do které jsou vyvrtány otvory pro uchycení jiných částí zbraně.
1222. Polygonálním vývrtem hlavně se rozumí:
A
vývrt na vnějším plášti hlavně v podobě ozdobných šroubovic či drážek; účel polygonálního vývrtu je ryze estetický.
B
vývrt hlavně konstruovaný pro střelbu speciálního střeliva pro nácvik postupu policejních a obdobných bezpečnostních složek na k tomuto účelu určeném polygonu; tento vývrt zejména z důvodu bezpečnosti výcviku na polygonu vylučuje, aby jím prošla jednotná střela.
C
vývrt hlavně s profilem tvořeným několika kruhovými oblouky se středy křivosti ležícími mimo podélnou osu symetrie hlavně; polygonální vývrt tvoří šroubovici, která uvádí střelu do otáčivého pohybu obdobně jako drážkovaný vývrt hlavně.
1223. Nábojová komora je prostor:
A
v zadní části vývrtu hlavně, do kterého je po nabití zasunut náboj; nábojová komora svými rozměry i tvarem odpovídá příslušnému náboji; u revolverové zbraně nejsou komory součástí hlavně, ale válce.
B
do kterého při výstřelu expandují spalné plyny vznikající při hoření střeliviny obsažené v náboji; nábojová komora revolverové zbraně přímo navazuje na ústí komor nábojového válce.
C
za vývrtem hlavně, do kterého se vkládá zásobovací ústrojí s náboji; nábojová komora má rozměr odpovídající délce náboje, a šířku odpovídající uchycovacímu rozhraní zásobovacího ústrojí zbraně.
1224. Výhozné okénko je:
A
otvor, kterým se ze zbraně vyhazuje vystřelená nábojnice, resp. náboj při vybití zbraně.
B
součást, která po vyklopení ze zbraně umožňuje vyhození vytahovače zbraně.
C
otvor, kterým se ze zbraně vybavené trubicovou nábojovou schránkou obvykle vyhazuje prázdný zásobník.
1225. Součást zbraně zvaná „lučík“:
A
kryje spoušť proti nechtěnému či náhodnému zmáčknutí například při manipulaci, ukládání do pouzdra či při zavěšení do nosného popruhu.
B
slouží k tzv. předepínání spouště (název této součásti vychází z faktu, že z hlediska mechaniky je spoušť lučíkem předepínána obdobně, jako když střelec natahuje luk).
C
zakrývá otvor, kterým se ze zbraně vyhazuje vystřelená nábojnice, resp. náboj při vybití zbraně.
1226. Uzamčeným závěrem je závěr, který:
A
je při střelbě pevně spojen s tělem zbraně a volně zakluzuje (nebo podle konstrukce předkluzuje) vůči hlavni; účelem uzamčení je zajištění spolehlivosti nabíjecího cyklu.
B
je v okamžiku výstřelu pevně spojen (uzamčen) s hlavní; účelem uzamčení je udržení tlaku vznikajícího při výstřelu uvnitř hlavně.
C
je vybaven zámkem, kterým lze zbraň speciálně k tomu určeným mechanickým klíčem (nebo u zbraní novějších konstrukcí digitálně) uzamknout a zamezit tak jejímu zneužití neoprávněnou osobou.
1227. Neuzamčeným závěrem se rozumí:
A
závěr bez ovládací kličky nebo obdobného ovládacího prvku; jedná se například o lůžkový závěr zbraně se sklopným hlavňovým svazkem.
B
závěr, který není v okamžiku výstřelu pevně spojen s hlavní; neuzamčený závěr se označuje také jako dynamický závěr.
C
uzamčený závěr, který je odemčen a nachází se v zadní poloze (zadní úvrati).
1228. Uzamykacími prvky závěru se rozumí zejména:
A
uzamykací ozuby, uzamykací kuličky nebo válečky, kleština nebo závora.
B
klíče závěru.
C
závěr, závorník, nosič závorníku, hlaveň, vložná hlaveň, vložná nábojová komora, tělo zbraně včetně horní a dolní části pouzdra závěru, a válec revolverové zbraně.
1229. Bicím mechanismem zbraně se rozumí:
A
bajonet nebo bodák zbraně; v případě starších konstrukcí se za bicí mechanismus považovala také zápalková perkuse.
B
mechanismus způsobující úder na zápalku (iniciační mechanismus).
C
nabiják a další součásti sestavy nabíjecího mechanismu zbraně.
1230. Spoušťovým ústrojím zbraně se rozumí:
A
mechanismus zbraně, který slouží k ovládání iniciačního ústrojí (bicího mechanismu).
B
mechanismus, kterým působí zbraň a střelivo na cíl a vyvolává požadovaný destruktivní účinek (zastarale se hovořilo o mechanismu „způsobujícím spoušť“).
C
mechanismus pro vypouštění prázdného zásobníku ze zbraně nebo pro vypouštění zásobníku ze zbraně v případě kontroly zbraně.
1231. Spouští se v případě střelných zbraní rozumí:
A
součást, na kterou je připojena bicí pružina, která po stisknutí kohoutku vymete z hlavně nábojnici.
B
součást, jejíž pohyb vyvolaný typicky tlakem prstu na jazýček spouště způsobí přímo nebo zprostředkovaně aktivaci iniciačního ústrojí (bicího mechanismu).
C
ovládací prvek, který se vyskytuje pouze u krátkých zbraní a ovládá se prstem střelcovy ruky; v případě dlouhých zbraní se namísto spouště hovoří o spoušťové páce.
1232. Funkční cyklus revolveru je obvykle založen na:
A
impulzu zpětného rázu při výstřelu, který působí na osu válce; revolver je až na výjimky opakovací samonabíjecí zbraní.
B
manuálním ovládání spoušťového a bicího mechanismu; revolver je až na výjimky samonabíjecí zbraní.
C
manuálním ovládání spoušťového a bicího mechanismu; revolver je až na výjimky opakovací zbraní.
1233. Funkční cyklus opakovací kulovnice s otočným odsuvným závěrem je obvykle založen na:
A
manuálním ovládání odsuvného závěru prostřednictvím spodní páky (tzv. lever action), kdy pohybem páky směrem dolů dochází k uzamčení zbraně; bicí mechanismus má typicky podobu vnějšího bicího kohoutu umístěného na zámkové desce.
B
manuálním ovládání odsuvného závěru obvykle prostřednictvím kliky spojené se závěrem, kdy otočením závěru dochází k jeho uzamčení; v závěru bývá typicky umístěn také přímoběžný bicí mechanismus.
C
impulzu tlaku spalných plynů, které jsou odebírány z vývrtu hlavně a působí na nosič otočného odsuvného závěru buď prostřednictvím pístu nebo přímo; bicí mechanismus má typicky podobu vnitřního kladívka nebo přímoběžného úderníku.
1234. Funkční cyklus opakovací brokovnice ovládané posuvným předpažbím je obvykle založen na:
A
manuálním ovládání posuvného předpažbí, kterým se ovládá závěrový a spoušťový mechanismus zbraně; při posunu předpažbí směrem vpřed dochází standardně také k odjištění uzamykacích válečků.
B
manuálním ovládání posuvného předpažbí, kterým se ovládá závěrový a nabíjecí mechanismus zbraně; při posunu předpažbí směrem vzad dochází standardně také k natažení bicího mechanismu.
C
impulzu zpětného rázu při výstřelu; před prvním výstřelem dochází k nabití zbraně pohybem posuvného předpažbí a následně je již funkce zbraně zajišťována automatikou zbraně.
1235. Funkce neuzamčeného závěru samonabíjecí pistole se obvykle odvozuje od:
A
impulzu spalných plynů působících v případě samonabíjecích pistolí s tzv. dynamickým závěrem na nosič závorníku a odebíraných odemykací kulisou z prostoru nábojové komory.
B
impulzu zpětného rázu při výstřelu (tzn. tlaku spalných plynů na dno nábojnice v nábojové komoře).
C
impulzu zpětného rázu střely (tzn. tlaku vyvolaného setrvačnou silou střely, kterou střelec při střelbě pocítí v okamžiku, kdy střela opustí hlaveň a dojde k expanzi spalných plynů u ústí hlavně).
1236. Funkční cyklus samonabíjecí pušky určené pro náboje středního balistického výkonu (např. 223 Remington nebo 7,62 x 39 mm) je obvykle založen na:
A
impulzu zpětného rázu při výstřelu, který působí na dynamický (neuzamčený) otočný odsuvný závěr.
B
manuálním ovládání závěrového mechanismu přes páku, kliku nebo obdobný ovládací prvek, který může být s ohledem na konkrétní konstrukci zbraně spojen buď přímo se závěrem, s pístem nebo pístnicí; přímoběžný bicí mechanismus bývá umístěn typicky v dutině nosiče závěru.
C
využití tlaku spalných plynů, a to buď v podobě impulzu udělovaného nosiči závorníku těmito plyny odebranými z vývrtu hlavně (v případě uzamčených závěrových mechanismů), nebo formou jejich tlaku na dno nábojnice (v případě bržděných nebo též polouzamčených závěrových mechanismů).
1237. Pojistka zbraně je:
A
součást, která přidržuje nábojnici.
B
zařízení, které vyhazuje nábojnici nebo náboj.
C
součást zajišťující zbraň proti výstřelu.
1238. Je-li dlouhá broková zbraň vybavena automatickou pojistkou, která zajišťuje zbraň při každém sklopení hlavně nebo hlavňového svazku, před výstřelem:
A
dojde k jejímu automatickému odjištění při prvním stisknutím spouště, k zajištění dochází obvykle (podle konkrétní konstrukce) při dalším stisknutí spouště.
B
není nutno ji odjistit, neboť k zajišťování a odjišťování tohoto typu pojistky dochází automaticky nezávisle na vůli střelce; od střelce se pouze vyžaduje, aby identifikoval okamžik, kdy automatický mechanismus zbraň odjistí, a následně může zahájit střelbu.
C
je nutno ji odjistit pomocí příslušného ovládacího prvku umístěného například na hřbetě krku pažby.
1239. Vložná hlaveň je:
A
hlaveň větší ráže vkládaná do vývrtu hlavně menší ráže.
B
hlaveň menší ráže vkládaná do vývrtu hlavně větší ráže.
C
zařízení nebo součást hlavně, která upravuje účinky výstřelu (například nábojová redukce), nebo která slouží k uchycení tlumiče hluku výstřelu na hlaveň s hladkým vývrtem.
1240. Rám revolverové zbraně je:
A
součást revolveru, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti revolveru upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny.
B
část zbraně, která je určena k podávání nábojů z revolverového zásobníku, který má obvykle tvar bubnu nebo disku.
C
součást revolveru, která vytahuje a vyhazuje vystřelené nábojnice z nábojové komory hlavně.
1241. Palná zbraň – jednuška je:
A
víceranová brokovnice.
B
jednohlavňová jednoranová brokovnice.
C
jednoranová dvouhlavňová brokovnice.
1242. Palná zbraň – dvojka je:
A
dvouhlavňová brokovnice s hlavněmi vedle sebe.
B
lovecká zbraň s brokovou a kulovou hlavní vedle sebe.
C
dvouhlavňová brokovnice s hlavněmi nad sebou.
1243. Palná zbraň - lankasterka je:
A
dvojka se skrytými kladívky.
B
dvojka s vnějšími kohouty.
C
jednoranová kozlice.
1244. Palná zbraň - hamerleska je:
A
opakovací zbraň s kulovou a brokovou hlavní, které jsou spojeny kladívkovým zámkem.
B
dvojka s vnějšími kohouty.
C
dvojka se sklopnými hlavněmi a se skrytými kladívky.
1245. Palná zbraň - broková kozlice je:
A
zbraň se dvěma hlavněmi vedle sebe; obě tyto hlavně jsou brokové.
B
opakovací zbraň s kulovou a brokovou hlavní, které jsou spojeny uzamykacím kozlíkem.
C
zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou; obě tyto hlavně jsou brokové.
1246. Palná zbraň - kombinovaná zbraň je:
A
lovecká dlouhá zbraň se dvěma a více hlavněmi; hlavně mají různý vývrt.
B
zbraň s délkou hlavně 30 cm a celkovou délkou 60 cm, díky čemuž tato zbraň efektivně kombinuje výhody jak krátké, tak i dlouhé zbraně.
C
broková zbraň s přepínačem, který umožňuje používat tuto zbraň jak v samonabíjecím režimu, tak i v režimu opakovací zbraně (ovládané posuvným předpažbím).
1247. Palná zbraň - kulobroková kozlice je:
A
lovecká zbraň určená pro střelbu dnes již zastaralého kulobrokového střeliva.
B
zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou, a to kulovou a brokovou hlavní.
C
zbraň s dvěma hlavněmi stejné ráže nad sebou, kdy první část vývrtu těchto hlavní je hladká a druhá (obvykle kratší) část vývrtu je drážkovaná; díky této konstrukci umožňuje tato kozlice z obou hlavní střelbu jak brokovým, tak i kulovým střelivem.
1248. Palná zbraň - kulovnice je:
A
jednohlavňová (obvykle lovecká) dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro střelbu kulovými náboji.
B
lovecká zbraň s kulovým závěrem.
C
opakovací lovecká zbraň se sklopným svazkem 2 nebo 3 hlavní, kdy alespoň jedna z těchto hlavní musí být určena pro střelbu kulovými náboji.
1249. Palná zbraň - dvoják je:
A
lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou.
B
lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi vedle sebe.
C
zbraň konstruovaná pro střelbu střelivem s vyššími tlaky, a to až do dvojnásobku standardního tlaku podle C.I.P.
1250. Palná zbraň - kulová kozlice je:
A
speciální střelecké vybavení určené pro nastřelování kulovnic, někdy se též hovoří o střelecké koze nebo kulové stolici.
B
lovecká palná zbraň specificky určená pro regulační odstřel kozlic muflona evropského, kamzíka horského, kozy bezoárové a některých nepůvodních zavlečených druhů jako např. kozy kamerunské.
C
lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou.