Otázky pro Zbrojní průkaz - Stránka 27 z 27

Prohlížejte otázky 1301 až 1336 z celkových 1336 otázek.

1301. Jak se postupuje při krátkodobém bezvědomí postiženého, který rychle nabude vědomí (tzv. mdloba):

A
postiženého ihned posadíme a dáme mu napít vody a najíst, aby se vzpamatoval a probral se vlastní aktivitou.
B
postiženého ponecháme vleže na zemi, komunikujeme s ním, uvolníme oděv, zajistíme přívod čerstvého vzduchu. Ochlazujeme čelo a zápěstí. Nezvedáme nohy automaticky – záleží na příčině.
C
Polijeme postiženého studenou vodou nebo mu dáme několik úderů otevřenou dlaní, ne hřbetem ruky, aby se postižený rychleji probral.

1302. V případě použití zaškrcovadla:

A
zaškrcovadlo přikládáme na jakékoli místo končetiny, ideálně přímo na ránu, aby se krvácení rychle zastavilo.
B
zaškrcovadlo přikládáme nad ránu na paži nebo stehně, utahujeme až do zástavy krvácení. Zaznamenáme čas zaškrcení a voláme 155.
C
po několika minutách zaškrcovadlo povolíme, abychom zjistili, jestli krvácení přestalo a končetina neodumřela.

1303. Rozhodneme-li se provádět při resuscitaci také dýchání z plic do plic a vidíme-li, že je dýchání z plic do plic neúčinné (tzn. nezvedá se hrudník postiženého):

A
pokud se při dýchání z úst do úst nezvedá hrudník, znamená to, že resuscitace nefunguje. Nemá smysl pokračovat, proto s oživováním přestaneme.
B
pokračujeme ve stlačování hrudníku a před dalším vdechem upravíme záklon hlavy, abychom lépe uvolnili dýchací cesty.
C
když se hrudník nezvedá, znamená to, že do plic nejde dost vzduchu. Proto začneme dýchat silněji a častěji, abychom vzduch „protlačili“ dovnitř.

1304. Při bezvědomí:

A
postiženého uložíme na záda, provedeme záklon hlavy a zkontrolujeme dýchání. Dýchá-li normálně, voláme 155 a držíme záklon a kontrolujeme dýchání do příjezdu pomoci. Nedýchá-li nebo následně přestane dýchat, voláme 155 a zahájíme resuscitaci.
B
zkontrolujeme tep na krku, a pokud je cítit, tak je vše v pořádku. Dýchání kontrolovat nemusíme, protože srdeční tep znamená, že člověk žije. Zavoláme záchranku a počkáme u postiženého.
C
postiženého ihned uložíme do stabilizované polohy, i když ještě nevíme, zda dýchá. Hlavně se nesmí dusit jazykem, takže mu otevřeme ústa a vytáhneme jazyk, pokud to jde.

1305. Při dýchání z plic do plic:

A
po každém stlačení hrudníku uděláme jeden vdech, aby měl postižený dostatek vzduchu. Čím častěji budeme dýchat, tím lépe.
B
pokud provádíme dýchání z úst do úst, střídáme 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. Vdechujeme tolik, aby se viditelně zvedl hrudník. Před zahájením vždy napřed voláme 155 a začínáme 30 kompresemi. Pokračujeme bez přerušení, v pravidelném rytmu.
C
při resuscitaci nejprve provedeme 2 vdechy a teprve poté začneme se stlačováním hrudníku. Tento postup opakujeme stále dokola v poměru 2 vdechy ku 30 stlačením.

1306. Resuscitaci provádíme:

A
při resuscitaci stlačujeme hrudník volně podle citu – pomezí oblasti hrudníku a břicha nebo tam, kde to vypadá nejměkčí. Ruce nemusíme pokládat přesně – stačí, když tlačíme jednou dlaní. Pokud jsme unavení, můžeme si po chvíli odpočinout, srdce chvíli vydrží bez pomoci.
B
resuscitaci začneme stlačováním hrudníku na tvrdém podkladu. Položíme hranou dlaně (heel of hand) jedné ruky na dolní polovinu hrudní kosti (střed hrudníku), druhou ruku položíme na první. Stlačujeme 100–120× za minutu do hloubky 5–6 cm (cca 1/3 hrudní stěny). Před zahájením vždy voláme 155.
C
stlačujeme hrudník měkkou částí dlaně a držíme prsty rozevřené, aby bylo stlačování šetrnější. Hrudník stlačujeme jen do hloubky asi 3-4 cm, abychom neporanili žebra. Pokud se postižený po dvou minutách neprobere, voláme 155.

1307. Kdy lze manipulovat s postiženým, u kterého máme podezření na poranění páteře:

A
při podezření na poranění páteře volíme stabilizovanou polohu, která zajišťuje průchodnost dýchacích cest a zároveň minimalizuje riziko sekundárního poranění míchy. V případě bezvědomí se proto doporučuje postiženého ponechat v této poloze až do příjezdu odborné pomoci, abychom zabránili zbytečné manipulaci.
B
zjistíme-li, že postižený nedýchá normálně, musíme ihned zahájit resuscitaci. V takovém případě je nutné postiženého šetrně uložit na záda na tvrdou podložku, i když máme podezření na poranění páteře. Zástava dechu je okamžitě život ohrožující stav, zatímco poranění páteře je v tuto chvíli pouze podezření – prioritou je vždy záchrana života.
C
i když postižený nedýchá, nesmíme s ním hýbat, pokud máme podezření na poranění páteře. Každý pohyb by mohl způsobit ochrnout nebo smrt. Počkáme na příjezd záchranářů, kteří mají vybavení k bezpečnému přemístění.

1308. Jak postupujeme u masivního krvácení na končetinách:

A
při masivním krvácení z končetiny je vhodné nejprve zaujmout přístup podporující fyziologickou autoregulaci – pacienta uklidníme, uvedeme do polohy vleže a poraněnou končetinu elevujeme nad úroveň srdce, čímž se sníží hydrostatický tlak a přirozeně omezí výtok krve. Přímý tlak do rány aplikujeme pouze tehdy, když máme jistotu, že nedošlo k hlubokému poranění cév nebo přítomnosti cizího tělesa, jinak může dojít k dalšímu poškození tkání. Pokud krvácení neustává, doporučuje se monitorovat barvu a teplotu končetiny a vyčkat na příjezd odborné pomoci.
B
při masivním krvácení přikládáme rovnou tlakový obvaz, bez zbytečného zdržování přímým tlakem. Zaškrcovadlo používáme až jako úplně poslední možnost, protože může způsobit poškození nervů a amputaci končetiny. Volání záchranky není nutné, pokud se krvácení podaří zastavit.
C
nejprve zajistíme vlastní bezpečí – pokud máme, nasadíme rukavice. Pokud rukavice nemáme, můžeme improvizovat (např. použít igelit, sáček, textilii) jako ochranu před kontaktem s krví. Krvácení se snažíme zastavit přímým tlakem do rány. Pokud to nestačí, přikládáme tlakový obvaz, a když ani ten nezastaví krvácení, použijeme zaškrcovadlo. U masivního krvácení vždy voláme 155 – jde o stav ohrožující život.

1309. Cizí těleso v ráně:

A
pokud je cizí těleso zapíchnuté například v končetině, lze ho opatrně vyjmout, aby bylo možné ránu vydezinfikovat a účinně zastavit krvácení. V případě, že je těleso zapíchnuté do trupu – například v oblasti hrudníku nebo břicha – je vhodné se s postiženým domluvit, zda si přeje těleso vyjmout. Vždy je ale důležité poté ránu sterilně překrýt a vyhledat lékařské ošetření.
B
cizí těleso z rány nevyjímáme, pokud je zapíchnuté nebo hluboko v ráně – mohlo by zastavovat krvácení a jeho vytažením bychom mohli stav zhoršit. Odstranit lze jen volně přiložený předmět, který není zapíchnutý ani pevně zachycený v ráně.
C
každé cizí těleso by se mělo z rány co nejrychleji vyjmout, aby rána mohla volně krvácet a byla přístupná pro dezinfekci. Pokud těleso ponecháme, hrozí infekce nebo další poškození tkáně. Po odstranění tělesa krvácení ošetříme tlakem sterilním obvazem a ránu zakryjeme.

1310. Zotavovací poloha je:

A
určena pro osoby v bezvědomí, bez ohledu na to, zda dýchají či nikoli. Je důležité co nejrychleji uložit postiženého na bok, aby se nezadusil například zvratky nebo slinami, a pak případně zkontrolovat dýchání.
B
poloha na boku, používaná u člověka v bezvědomí, který dýchá normálně. Zajišťuje samostatný záklon hlavy a umožňuje odtok zvratků, krve nebo slin z úst, čímž snižuje riziko vdechnutí. Spodní ruka je natažená před tělo, horní ruka podepírá hlavu, horní noha je pokrčená a zajišťuje stabilitu těla. Tato poloha se používá, pokud je zachránce sám a musí od postiženého odejít, nebo hrozí vdechnutí tekutin.
C
vhodná i u při vědomí postiženého, protože napomáhá prohloubení dýchání, uvolňuje bránici a stabilizuje trup. Může být využita jako klidová poloha u osob s dušností, slabostí nebo po úrazech, pokud není podezření na poranění páteře. Tato poloha je přirozená, nenásilná a zároveň zabraňuje komplikacím, jako je vdechnutí tekutin nebo kolaps do bezvědomí.

1311. Jak postupujeme při krvácení z nosu:

A
postižený předkloní hlavu. Pomocí prstů stlačíme postiženému měkkou část nosu nad nosními dírkami po dobu 5-10 minut, díky čemuž stlačíme cévy, ze kterých teče krev. Pro úlevu můžeme přiložit studený obklad na zátylek nebo kořen nosu.
B
při krvácení z nosu je ideální položit postiženého do lehu a podložit mu hlavu, aby zůstala ve zvýšené poloze. Stlačení nosu není vhodné, protože může poškodit sliznici nebo cévy v nose. Doporučuje se klid a čekání na spontánní zastavení krvácení.
C
postižený zakloní hlavu, aby krev netekla ven, a dýchá ústy. Zaklonění pomáhá krvácení zastavit, protože krev zůstane v nosní dutině, nevyteče a dojde k samovolnému srážení.

1312. Jak postupujeme u otevřené zlomeniny?

A
Pokud z otevřená zlomenina nekrvácí ve velkém množství, není nutné volat záchrannou službu – stačí končetinu pevně znehybnit pomocí dostupného materiálu, přikrýt ránu a dopravit postiženého co nejdříve k lékaři.
B
Voláme 155. Se zraněnou končetinou nehýbeme. Pokud rána masivně krvácí, je nezbytné zastavit masivní krvácení pomocí zaškrcovadla a do příjezdu záchranné služby kontrolovat, zda masivní krvácení nepokračuje. V případě, že rána masivně nekrvácí, lze pro psychologický efekt ránu lehce přikrýt obvazem, ale bez tlaku a utahování.
C
Při otevřené zlomenině musíme co nejdříve končetinu narovnat, aby se kost dostala zpět do původní polohy. Následně silně utáhneme obvaz, abychom ránu stáhli a zabránili otoku a krvácení.

1313. Při podezření na vnitřní poranění břicha, kdy je postižený při vědomí:

A
při podezření na vnitřní poranění břicha posadíme postiženého do vzpřímené polohy, aby se mu lépe dýchalo, a na oblast břicha přiložíme led nebo studený obklad, který pomůže omezit vnitřní krvácení a zmírnit bolest. Tato opatření snižují riziko šoku a pomáhají udržet stabilní stav. Voláme 155.
B
při podezření na vnitřní poranění břicha uložíme postiženého na bok do zotavovací polohy, aby v případě ztráty vědomí nedošlo k vdechnutí zvratků. Hlavní je, aby neležel na zádech, protože v této poloze by mohlo dojít k útlaku vnitřních orgánů.
C
voláme 155. Uložíme postiženého do polosedu či do polohy, která je postiženému příjemná (leh na zádech, na boku). Nehýbeme s ním zbytečně. Komunikujeme s postiženým a kontrolujeme jeho stav do příjezdu záchranné služby.

1314. Jak postupujeme u zlomeniny horní končetiny:

A
zlomeninu zpevníme pevným tlakem, například obinadlem nebo šátkem, abychom kost vrátili do správné polohy. Poté ji přitáhneme k tělu a zafixujeme, aby se nehýbala.
B
u zlomeniny horní končetiny je vhodné zhotovit provizorní dlahu z pevného předmětu (pravítko, dřevo, deštník), kterou přiložíme podél celé paže a pevně připevníme obinadlem. Tím snížíme bolest a usnadníme transport. Vždy voláme 155.
C
dopravíme postiženého k lékaři. Je důležité, aby postižený se zlomenou končetinou co nejméně hýbal a držel si ji u těla vlastní rukou. V případě, že to nelze, lze použít závěs končetiny do šátku. Zlomeniny nedlahujeme, nezatěžujeme a nehýbeme s nimi. Dopravíme postiženého k lékaři nebo voláme pomoc.

1315. Jak postupujeme u zlomeniny dolní končetiny:

A
zlomeniny nedlahujeme, nezatěžujeme a nehýbeme s nimi. U zlomeniny dolní končetiny voláme ideálně 155 a kontrolujeme stav postiženého do příjezdu záchranné služby.
B
zlomenou končetinu ihned dlahujeme nebo svážeme s druhou zdravou nohou, aby byla stabilní. Poté můžeme postiženého přesunout do vozidla a dopravit ho k lékaři.
C
při podezření na zlomeninu dolní končetiny je vhodné končetinu manuálně zafixovat v aktuální poloze a následně ji jemně elevovat (zvednout), aby se zabránilo otoku. Pokud je pacient schopen stát a bolest není výrazná, lze mu s dopomocí pomoci k chůzi a dopravit ho do zdravotnického zařízení. Před transportem je vhodné končetinu obalit do přikrývky nebo izotermické folie kvůli zajištění tepelného komfortu.

1316. První pomoc je povinen poskytnout:

A
první pomoc poskytuje pouze zdravotník nebo proškolená osoba, ostatní se do zásahu nemají zapojovat, aby neudělali chybu. Běžný neproškolený občan nemá právní povinnost pomáhat.
B
první pomoc je povinen poskytnout každý občan České republiky, pokud tím neohrozí sebe ani jiné. Zákonná povinnost vyplývá z trestního zákoníku (§ 150 a 151). Povinnost se týká především základních úkonů, jako je přivolání zdravotnické záchranné služby (tel. 155) a zajištění bezpečnosti na místě. Neznalost nebo nejistota není omluvou pro zcela pasivní přístup. Povinnost neplatí, pokud by pomoc byla spojena s vážným ohrožením života či zdraví zachránce.
C
každý občan má sice morální povinnost poskytnout pomoc, nicméně dle obecného principu neodpovědnosti za nečinnost nenese žádnou právní odpovědnost, pokud u nehody pouze přihlíží. Z hlediska zákona postačuje, zůstane-li na místě jako svědek události. Povinnost zásahu by mohla být interpretována jako zásah do osobní svobody, a proto není běžným občanům uložena.

1317. Při střelném poranění:

A
musíme dbát na možnost komplikací, proto vždy ránu důkladně vymyjeme a dezinfikujeme pouze okolí.
B
voláme 155 a řešíme život ohrožující stav (masivní krvácení, bezvědomí). Pokud rána masivně krvácí, snažíme se zastavit masivní krvácení. Pokud je zastaveno masivní krvácení a postižený je v bezvědomí a nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci.
C
musíme ránu pro zvýšenou možnost infekce důkladně vyčistit a vydezinfikovat.

1318. Při střelném poranění hrudníku, kdy je postižený při vědomí:

A
na ránu přiložíme neprodyšný obvaz, poraněného uložíme na záda.
B
voláme 155, usadíme postiženého do polosedu, ránu ničím nepřikrýváme, necháváme zcela nezakrytou s ponechanou komunikací s okolním prostředím. V případě, že rána masivně krvácí, je třeba krvácení zastavit přímým tlakem v ráně a jen v případě nezbytnosti lze použít speciální krytí (prodyšný nebo vybavený chlopní).
C
na ránu přiložíme neprodyšný obvaz, poraněného uložíme do polohy na bok, poraněnou stranou nahoru. Zajistíme dostatek tekutin, aby u zraněného nenastal šok.

1319. Při střelném poranění končetiny:

A
zvedneme poraněnou končetinu vůči tělu do výšky, abychom snížili průtok krve do rány a pokusíme se vyjmout střelu z rány.
B
voláme 155 a řešíme život ohrožující stav (masivní krvácení, bezvědomí). Pokud rána masivně krvácí, snažíme se zastavit masivní krvácení – první volnou je stlačení rány prsty ruky, druhou použití tlakového obvazu, v případě, že prosakuje i druhá vrstva tlakového obvazu, končetinu zaškrtíme.
C
zvedneme končetinu vůči tělu do výšky, abychom snížili průtok krve do rány. Místo vstřelu vydezinfikujeme a překryjeme sterilním obvazem.

1320. Při poskytování první pomoci je u postiženého v bezvědomí nejdříve nutné:

A
hlasitým voláním o pomoc přivolat další osobu, která nám bude pomáhat při poskytování první pomoci.
B
prohledáním kapes postiženého zjistit, jestli u sebe dotyčný má doklad o možných chronických zdravotních potížích.
C
zastavit masivní krvácení, následně zaklonit hlavu pro uvolnění dýchacích cest, zkontrolovat dýchání a v případě, že postižený nedýchá normálně, zahájit resuscitaci.

1321. Jaká jsou zásadní základní pravidla pro řešení zlomenin?

A
Zlomeniny nedlahujeme, nezatěžujeme a nehýbeme s nimi.
B
Pokud zlomenina působí deformaci např. končetiny, co nejrychleji ji narovnáme, abychom zabránili trvalým následkům.
C
Poraněnou končetinu zafixujeme například pomocí klacku a šátku.

1322. Podezření na poranění páteře a míchy vyvolává:

A
mechanismus úrazu (pády z výšky, úrazy na lyžích, autonehody), ztráta hybnosti a citlivosti končetin.
B
pozice těla postiženého.
C
krvácení z uší a nosu.

1323. Při krátkodobé ztrátě vědomí (tzv. mdlobě) je volání záchranné služby nezbytné:

A
vždy.
B
pouze má-li zachránce k dispozici mobilní telefon.
C
nedojde-li k rychlé úpravě stavu, dochází-li k opakovaným ztrátám vědomí.

1324. Jak se provádí uvolnění dýchacích cest u postiženého v bezvědomí:

A
řádným záklonem hlavy.
B
vytažením jazyka z úst.
C
přetočením postiženého do pozice na boku.

1325. Co je nejdůležitější při poskytování aktivní první pomoci?

A
Zajištění dýchacích cest.
B
Tepelný komfort postiženého.
C
Vlastní bezpečí, tedy bezpečí zachránce.

1326. Je dýchání z plic do plic povinná součást laické resuscitace?

A
Ano, je.
B
Není. Laik by měl provádět dýchání z plic do plic, pokud to umí a neohrožuje ho to na životě a zdraví.
C
Je povinná pouze u osob zjevně vyššího věku a malých dětí.

1327. Jak mohu nejlépe určit polohu místa nehody, kterou musím sdělit dispečerce záchranné služby?

A
Přesným popisem aktuální konstelace nebeských těles viditelných z místa nehody nebo z nejbližšího vyvýšeného místa; za nebeská tělesa vhodná pro určení geografické polohy však nelze považovat umělé družice Země (satelity, které jsou lidskými výrobky).
B
Např. pomocí aplikace záchranka, pomocí číselných kódů na lampách pouličního osvětlení, pomocí čísel mostů, železničních přejezdů, silnic; pomocí čísel na turistických značkách či kódů na tabulkách záchranných bodů umístěných v přírodě.
C
Pomocí popisu okolí, lesa, polí, cest, křižovatek, budov.

1328. Jaká je první pomoc při křečových stavech?

A
Křeče necháváme volně proběhnout. Kolem postiženého uděláme prostor, aby se dále nezranil (odstraníme okolní nábytek apod.). Po odeznění křečí, zkontrolujeme vědomí postiženého.
B
Postiženého se snažíme udržet silou v jedné pozici, abychom utlumili jeho chvění a zabránili tak případnému zranění.
C
Podáme postiženému nápoj s dostatkem minerálů, které působí jako prevence křečí.

1329. Jaký je postup při otravě léky?

A
Voláme 155. Pokusíme se u postiženého vyvolat zvracení, je-li postižený při vědomí. Můžeme podat tablety černého uhlí. Důležité je zjistit o jaký druh léčiv se jedná. Další postup konzultujeme s linkou 155 nebo Toxikologickým informačním střediskem.
B
Postiženého uložíme ke spánku do dobře větrané místnosti. Během spánku účinek požitých léků postupně zeslábne až vymizí.
C
Postiženému podáme 2L čisté, neperlivé vody a dohlédneme na to, aby toto množství postižený vypil v co nejkratším čase. Poté sledujeme jeho zdravotní stav a v případě zhoršení jej dopravíme k lékaři. Množství vody léky naředí a sníží se tak jejich účinek.

1330. U jakých chemikálií nemůžeme vyvolávat zvracení v rámci poskytování první pomoci u otrav?

A
Kyseliny, zásady, pěnidla.
B
Alkohol.
C
Léčiva.

1331. Kdy zahajujeme resuscitaci u postiženého, který je v bezvědomí?

A
V případě, že jsme uvolnili dýchací cesty záklonem hlavy a postižený nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci. "Nedýchá normálně" znamená: při záklonu hlavy nedýchá vůbec, chrčí či lape po dechu.
B
Pokud postižený po uložení na záda a zvednutí nohou do výšky ani po dvou minutách nenabyde vědomí.
C
Pokud postižený nereaguje na opakované bolestivé podněty např. štípání, údery konečky prstů do žeber, zatahání za vlasy okolo uší, poplácání dlaní po tváři apod.

1332. Kdy vytahujeme rukou jazyk postiženého, který je v bezvědomí?

A
Vždy když je potřeba uvolnit u postiženého dýchací cesty. Využijeme spínací špendlík z lékárničky.
B
Pouze pokud postižený nedýchá.
C
Nikdy.

1333. Postiženého v bezvědomí, který je zasažen elektrickým proudem:

A
nejprve izolujeme od zdroje elektrického proudu.
B
otočíme na bok do stabilizované polohy.
C
opláchneme studenou vodou, aby se rychleji probral.

1334. Jaké příznaky se objevují u cévní mozkové příhody, tzv. mrtvice?

A
Vysoká horečka, bolest hlavy, malátnost, zvracení, zrychlený tep a suchá pokožka.
B
Euforie, zvýšené sebevědomí a hovornost, rozšířené oční zornice, trhavé pohyby a vysušené sliznice (olizuje se).
C
Ochabnutí koutku oka, úst, patrný křivý úsměv, plazení jazyka šikmo, ochrnutí na jednu polovinu těla (špatná hybnost, slabost v končetinách, nepředpažení rukou, jiná síla v rukou), postižení řečového centra (potíže s mluvením).

1335. Jaká je první pomoc u člověka s cukrovkou, který je při vědomí a špatně komunikuje?

A
Podáme malé množství tvrdého alkoholu, nejlépe 40 % v množství 0,04L. Pokud nedojde k rychlému zlepšení zdravotního stavu poškozeného, můžeme podat ještě jednu dávku, více však ne.
B
Vždy podáme cukr, ideálně v tekuté formě. Dále sledujeme stav postiženého, zda dochází ke zlepšení. V případě, že se stav nelepší, voláme 155.
C
Postiženému přivoláme zdravotnickou záchrannou službu, která mu změří množství cukru v krvi a podle naměřeného množství lékař podá infuzi.

1336. Kdy se používá automatizovaný externí defibrilátor a proč?

A
V případech, kdy zachránci dochází při resuscitaci síly, aby získal čas pro jejich načerpání.
B
Při krátkém bezvědomí (mdlobě) k rychlejšímu přivedení postiženého k vědomí. Elektrický výboj postiženého výrazně šťouchne, čímž mu dá bolestivý podnět.
C
U postiženého, který je resuscitován, je-li v dosahu a nezdržuje to zachránce od provádění resuscitace (zpravidla tak musí být na místě více zachránců).

Nainstalujte si aplikaci Aktuální Testy