Otázky pro Zbrojní průkaz - Stránka 7 z 10

Prohlížejte otázky 301 až 350 z celkových 500 otázek.

301. Hlavní částí střelné zbraně podle zákona o zbraních je mimo jiné

A
hlaveň; nikoliv vložná hlaveň a vložná nábojová komora.
B
hlaveň; hlavní se rozumí také vložná hlaveň a vložná nábojová komora.
C
hlaveň; hlavní se rozumí také vložná hlaveň, nikoliv však vložná nábojová komora.

302. Hlavní částí střelné zbraně podle zákona o zbraních je mimo jiné

A
válec revolverové zbraně.
B
kohout krátké zbraně.
C
sklopná ramenní opěra a nadlimitní zásobník.

303. Hlavní částí střelné zbraně podle zákona o zbraních je mimo jiné

A
závěr; závěrem se rozumí také závorník, nosič závorníku a závora.
B
závěr; závěrem se nerozumí závorník a nosič závorníku.
C
závěr; závěrem se rozumí také závorník a nosič závorníku.

304. Hlavními částmi střelné zbraně podle zákona o zbraních jsou mimo jiné

A
pouzdro zbraně, kterým se rozumí obal, ve kterém je zbraň přepravována.
B
pouzdro zbraně, kterým se rozumí tělo zbraně, rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru.
C
pouzdro zbraně, kterým se rozumí tělo zbraně, rám revolverové zbraně a pouzdro závěru; horní a dolní části děleného pouzdra závěru se za hlavní části zbraně nepovažují.

305. Hlavní částí střelné zbraně podle zákona o zbraních je mimo jiné

A
noktovizor.
B
nadlimitní zásobník.
C
tlumič hluku výstřelu.

306. Znehodnocená zbraň podle zákona o zbraních je

A
střelná zbraň, která byla znehodnocena držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny postupem stanoveným směrnicí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva.
B
střelná zbraň, která byla učiněna trvale nepoužitelnou, přičemž je zajištěno, že všechny její hlavní části jsou trvale nepoužitelné a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit tak, aby mohla být taková zbraň jakkoli uschopněna ke střelbě. Přitom je vždy nezbytné dodržet postup stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie, popřípadě prováděcím právním předpisem.
C
střelná zbraň, která byla znehodnocena držitelem zbrojního průkazu či zbrojní licence postupem stanoveným soudním znalcem v oboru zbraní.

307. Souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do střelných zbraní, nejedná-li se o munici, je podle zákona o zbraních

A
střelivina.
B
náboje.
C
střelivo.

308. Střelivo, které využívá již použitých nábojnic, je podle zákona o zbraních střelivo

A
dobíjené.
B
přebíjené.
C
nabíjené.

309. Jednotná střela je podle zákona o zbraních

A
těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně rozdělí.
B
nábojka určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí.
C
těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.

310. Hromadná střela podle zákona o zbraních je

A
těleso nebo látka ve skupenství tuhém, kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí.
B
nábojka ve skupenství kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně nerozdělí.
C
těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.

311. Složená plášťová střela obsahující výbušnou slož, která po nárazu exploduje, je podle zákona o zbraních střela

A
zápalná.
B
výbušná.
C
průbojná.

312. Složená plášťová střela obsahující zápalnou slož, která se po styku se vzduchem nebo po nárazu vznítí, je podle zákona o zbraních střela

A
výbušná.
B
průbojná.
C
zápalná.

313. Náboj je podle zákona o zbraních celek určený ke vkládání (nabíjení) do

A
paintballové zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, výmetné náplně a střely.
B
mechanické zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože a střely.
C
palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, výmetné náplně a střely.

314. Za technicky způsobilé se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní a střeliva považují uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň, které splňují technické požadavky stanovené

A
v nařízení vlády č. 217/2017 Sb.
B
příslušným útvarem policie.
C
v příslušné obecně závazné směrnici Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

315. Za technicky způsobilé se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní a střeliva považuje zvláštní uzamčené zařízení, které splňuje technické požadavky stanovené v

A
v nařízení vlády č. 217/2017 Sb.
B
v obecně závazném nařízení Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ČSN EN 2017.
C
v nařízení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 5/2019.

316. Za technicky způsobilé se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní a střeliva považují uzamčená místnost nebo samostatný objekt, které splňují technické požadavky stanovené

A
v nařízení vlády č. 217/2017 Sb.
B
ve směrnici Evropské Rady 91/477/EHS.
C
v obecně závazné směrnici Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ČSN EN 2017.

317. Za technicky způsobilý se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní a střeliva považuje komorový trezor, který splňuje technické požadavky stanovené v

A
ve směrnici Evropské Rady 91/477/EHS.
B
v příslušné směrnici vydané Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva ve spolupráci s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
C
v nařízení vlády č. 217/2017 Sb.

318. Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky lze podle nařízení vlády č. 217/2017 Sb. přechovávat mimo jiné

A
v jednom prostoru pouze ve skříních, které jsou pro tento účel schváleny Českým báňským úřadem a jsou vybaveny zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300.
B
v jednom prostoru pouze v samostatných skříních nebo schránkách upravených proti možnému odcizení nebo zneužití.
C
v jednom prostoru pouze v jedné společné skříni či schránce, která je pro tento účel schválena Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a je neoddělitelně ukotvena do stěny nebo podlahy.

319. Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky lze podle nařízení vlády č. 217/2017 Sb. přechovávat mimo jiné pouze

A
v prostoru s relativní vlhkostí vzduchu nejvýše do 70%, a to takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 25 °C.
B
v suchu a takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 40 °C.
C
v suchém prostoru, jehož stavební provedení zabraňuje přístupu přímého slunečního záření, a to takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 30 °C.

320. Při přebíjení nábojů nelze podle nařízení vlády č. 217/2017 Sb.

A
používat otevřeného ohně a kouřit.
B
používat těkavé látky a zdroje mikrovlnného záření.
C
používat elektrická topná tělesa.

321. Při přebíjení nábojů lze podle nařízení vlády č. 217/2017 Sb. mimo jiné

A
kromě nepoškozené nábojnice používat i mírně poškozenou nábojnici. V tomto případě je při přebíjení nutné dbát zvýšené opatrnosti.
B
používat pouze nepoškozenou nábojnici.
C
používat pouze nově vyrobenou nábojnici.

322. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. v praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatel o vydání zbrojního průkazu k prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem samostatně předvede

A
úvodní prohlídku zbraně doplněnou stručným slovním popisem funkce hlavních částí zbraně; kompletní rozebrání a složení zbraně v rámci stanoveného časového limitu; postup při přípravě zbraně a střeliva ke střelbě; postup při kontrole nastavení mířidel; postup při ukončení střelby.
B
prohlídku zbraně za účelem zjištění, zda není v nabitém stavu; částečné rozebrání a složení zbraně v rozsahu, který je nutný k běžnému vyčištění zbraně po střelbě; postup při přípravě zbraně a střeliva ke střelbě, postup při zjištění závady na zbrani při střelbě a postup při ukončení střelby.
C
postup při přebírání zbraně od jiné osoby; kompletní rozebrání a složení zbraně, které je nutné k celkovému vyčištění zbraně; postup při přípravě zbraně a střeliva ke střelbě; postup při ukončení střelby; základní postup při přebíjení nábojů.

323. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. zbraň nebo zbraně k předvedení bezpečné manipulace se zbraní a střelivem a ke střelbě na pevný cíl žadateli o vydání zbrojního průkazu určí

A
příslušník policie kontrolující dodržování povinností zkušebním komisařem v rámci provádění zkoušky odborné způsobilosti.
B
zkušební komisař.
C
správce střelnice po předchozí dohodě se zkušebním komisařem.

324. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. se k předvedení bezpečné manipulace se zbraní a střelivem a ke střelbě na pevný cíl žadatelem o vydání zbrojního průkazu použije

A
zbraň nebo zbraně obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce.
B
zbraň početně rozšířeného typu, se kterou nebylo k okamžiku dne zkoušky odborné způsobilosti provedeno více než 1000 výstřelů.
C
zbraň, jejíž běžné sériové provedení je na tuzemském trhu nabízeno již déle než 5 let.

325. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. se ke střelbě na pevný cíl v rámci zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu použije

A
v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A a B dlouhá kulová nebo krátká kulová zbraň; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny C dlouhá kulová a dlouhá broková zbraň; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D a E krátká kulová zbraň.
B
v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A a B krátká kulová zbraň; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny C krátká kulová a dlouhá broková zbraň; v řípadě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D a E krátká kulová zbraň a dlouhá kulová zbraň.
C
v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A a B dlouhá kulová nebo dlouhá broková zbraň; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny C dlouhá kulová nebo dlouhá broková zbraň a krátká kulová zbraň; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D a E krátká kulová zbraň.

326. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. je v rámci praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatel o vydání zbrojního průkazu

A
povinen při střelbě použít ochranné pomůcky zraku a sluchu, které určí před konáním zkoušky odborné způsobilosti příslušný útvar policie nebo které jsou stanoveny zkušebním řádem střelnice.
B
oprávněn při střelbě použít vhodné ochranné pomůcky, které jsou blíže vymezeny zkušebním řádem střelnice.
C
povinen při střelbě použít vhodné ochranné pomůcky, které určí zkušební komisař nebo které jsou stanoveny provozním řádem střelnice.

327. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. je žadatel o vydání zbrojního průkazu před zahájením hodnocené střelby na pevný cíl v rámci zkoušky odborné způsobilosti

A
povinen ověřit si na výzvu správce střelnice či zkušebního komisaře správnost nastřelení zbraně, a to v případě krátké kulové a dlouhé kulové zbraně deseti výstřely a v případě dlouhé brokové zbraně jedním výstřelem.
B
oprávněn ověřit si správnost nastřelení zbraně, a to v případě krátké kulové a dlouhé kulové zbraně dvěma výstřely a v případě dlouhé brokové zbraně třemi výstřely.
C
oprávněn ověřit si správnost nastřelení zbraně, a to v případě krátké kulové a dlouhé kulové zbraně třemi výstřely a v případě dlouhé brokové zbraně jedním výstřelem.

328. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. se teoretická část zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu provádí písemným testem

A
trvajícím nejdéle 30 minut, který je složen z 30 otázek.
B
trvajícím nejdéle 40 minut, který je složen z 30 otázek.
C
trvajícím nejdéle 60 minut, který je složen z 30 otázek.

329. Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. činí odměna zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo za provedení opakované praktické části této zkoušky

A
200 Kč za každého žadatele o vydání zbrojního průkazu.
B
600 Kč za každého žadatele o vydání zbrojního průkazu; zkušební komisař není oprávněn požadovat žádnou další platbu ani v případě, že zapůjčí ke zkoušce své vlastní zbraně.
C
1000 Kč za každého žadatele o vydání zbrojního průkazu a nejvýše 10 Kč za každý náboj spotřebovaný při praktické části zkoušky (střelba na pevný cíl).

330. Pravidla bezpečnosti provozu střelnice, především zásady zacházení se zbraní a střelivem na střelnici, bezpečnostní pravidla střelby a pravidla pohybu osob v prostoru střelnice

A
nepatří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle příslušného nařízení Ministerstva vnitra.
B
patří mezi podstatné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle příslušného nařízení vlády.
C
patří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle přílohy č. 3 zákona o zbraních.

331. Podle přílohy č. 3 zákona o zbraních postup při vzniku mimořádných událostí na střelnici

A
patří mezi povinné obsahové náležitosti evakuačního řádu střelnice.
B
patří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice
C
patří mezi nepovinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice.

332. Vymezení denní a roční doby, ve které je dovoleno na střelnici provádět střelbu, a pravidla evidence osob využívajících střelnici

A
patří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle přílohy č. 3 zákona o zbraních.
B
nepatří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle zákona o zbraních.
C
patří mezi podstatné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle příslušného nařízení vlády.

333. Uvedení oprávnění a povinností správce střelnice, případně též dalších osob, zejména provozovatele střelnice, zdravotnické služby a pořadatelů

A
patří mezi podstatné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle příslušného nařízení vlády.
B
nepatří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle zákona o zbraních.
C
patří mezi povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice podle přílohy č. 3 zákona o zbraních.

334. Podle nařízení vlády č. 315/2011 Sb. zkušební komisař vyhlašuje výsledek teoretické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu

A
neveřejně, kdy s výsledkem postupně seznámí každého žadatele zvlášť. Pořadí vyhlašovaných výsledků jednotlivých žadatelů volí dle abecedního seznamu žadatelů.
B
pro všechny žadatele současně a veřejně.
C
pro všechny žadatele současně a veřejně pouze tehdy, pokud tak rozhodne přítomný příslušník policie.

335. Podle nařízení vlády č. 315/2011 Sb. praktickou část zkoušky odborné způsobilosti vykoná žadatel o vydání zbrojního průkazu

A
vždy ve stejný den jako teoretickou část zkoušky na určené střelnici. Zkušební komisař ani příslušný útvar policie nejsou oprávněni rozhodnout o udělení výjimky z tohoto pravidla.
B
zpravidla ve stejný den jako teoretickou část zkoušky na určené střelnici. Výjimečně může být praktická část zkoušky vykonána v jiný den, o čemž na místě rozhodne přítomný příslušník policie po dohodě se zkušebním komisařem.
C
zpravidla ve stejný den jako teoretickou část zkoušky na určené střelnici. Výjimečně může být v odůvodněných případech praktická část zkoušky vykonána v jiný den, o čemž na místě rozhodne zkušební komisař.

336. Podle nařízení vlády č. 315/2011 Sb. provádí žadatel o vydání zbrojního průkazu při praktické části zkoušky odborné způsobilosti střelbu

A
pokud možno v souladu se zásadami stanovenými provozním řádem střelnice a za přítomnosti a podle pokynů přítomného příslušníka policie.
B
v souladu se zásadami stanovenými střeleckým řádem střelnice a za přítomnosti a podle pokynů zkušebního komisaře nebo správce střelnice.
C
v souladu se zásadami stanovenými provozním řádem střelnice a za přítomnosti a podle pokynů zkušebního komisaře.

337. Podle nařízení vlády č. 315/2011 Sb. před vykonáním praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu

A
zkušební komisař nebo přítomný příslušník policie může na základě žádosti jednotlivé žadatele blíže seznámit s průběhem zkoušky a se zásadami chování v bezpečnostním sektoru střelnice. S jednotlivými ustanoveními provozního řádu střelnice žadatele na výzvu zkušebního komisaře seznámí správce střelnice.
B
zkušební komisař, přítomný příslušník policie nebo správce střelnice seznámí žadatele s průběhem zkoušky a se všemi ustanoveními provozního řádu střelnice. Zkušební komisař vždy za přítomnosti příslušníka policie žadatele seznámí s vybranými ukázkami povelů, které může používat při praktické části zkoušky.
C
zkušební komisař seznámí žadatele s průběhem zkoušky a v potřebném rozsahu s provozním řádem střelnice, zejména se zásadami bezpečné manipulace se zbraní a chováním na střelnici. Zkušební komisař žadatele dále seznámí s povely, které bude používat při praktické části zkoušky.

338. Se vzorem dokladu o odborné způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu

A
je možné se seznámit v příloze č. 2 nařízení vlády č. 315/2011 Sb.
B
je možné se seznámit pouze v rámci prezenční návštěvy na pracovišti příslušného útvaru policie, jelikož tento vzor není určen k běžnému veřejnému šíření.
C
je možné se seznámit v příloze zákona o zbraních.

339. Podle přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. může zkušební komisař v průběhu praktické části zkoušky, kdy žadatel prokazuje znalosti bezpečné manipulace se zbraní a střelivem, zadat pouze odstranění závady (nebo několika závad)

A
která v průběhu zkoušky skutečně vznikla, závadu nelze simulovat.
B
typu „zádržka“, „selhač“, „slabá rána“ a jejich zároveň se vyskytující kombinace.
C
typu „zádržka“, „selhač“ a „slabá rána“.

340. Správný postup při závadě typu „selhač“ (nedojde k iniciaci náboje) podle přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. v průběhu praktické části zkoušky, je:

A
Nejprve provést vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelný zásobníkem, a vnější vizuální kontrolu zbraně a zjištění druhu závady. Po vyjmutí zásobníku ze zbraně vyčkat minimálně 10 vteřin. Po uplynutí doby již není třeba zbraní mířit do bezpečného směru. Následně se provede odstranění příčiny závady, tj. vyhození selhaného náboje z nábojové komory zbraně.
B
Vyčkat minimálně 10 vteřin se zbraní směřující do bezpečného směru (pokud výrobce zbraně nebo střeliva použitých k předvedení činností předepisuje vyčkat delší dobu, seznámí zkušební komisař žadatele s touto skutečností); po uplynutí příslušné doby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. Následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem
C
Provést neprodleně kontrolu zbraně podle bodu 2 přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. Následně provést kontrolu průchodnosti vývrtu hlavně, které bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání zbraně. V případě, že střela je uvízlá v hlavni, provede se její odstranění.

341. Správný postup při závadě typu „slabá rána“ podle přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. v průběhu praktické části zkoušky, je:

A
Nejprve provést vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelný zásobníkem, a následně opětovně stisknout spoušť. Potom se provede vyhození selhaného náboje z nábojové komory zbraně. Kontrolu průchodnosti vývrtu hlavně není třeba provést ani upozornit na nezbytnost jejího provedení, pokud zkušební komisař nevydá k tomuto postupu výslovný pokyn nebo se na toto nezeptá.
B
Provést kontrolu zbraně podle bodu 2 přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. Následně provést kontrolu průchodnosti vývrtu hlavně, které bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání zbraně. V případě, že střela je uvízlá v hlavni, provede se její odstranění. (Vyčkání při vzniku tohoto druhu závady před provedením kontroly zbraně není povinné, ale není také chybou.)
C
Vyčkat minimálně 10 vteřin se zbraní směřující do bezpečného směru (pokud výrobce zbraně nebo střeliva použitých k předvedení činností předepisuje vyčkat delší dobu, seznámí zkušební komisař žadatele s touto skutečností); po uplynutí příslušné doby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 přílohy 1 nařízení vlády č. 315/2011 Sb. Následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem. Kontrolu průchodnosti vývrtu hlavně není třeba provést, neboť u školních nábojů nemůže dojít k uvíznutí střely ve vývrtu hlavně.

342. Podle nařízení vlády č. 315/2011 Sb. zjistí-li zkušební komisař, že žadateli o vydání zbrojního průkazu v řádném vykonání zkoušky brání jeho zdravotní stav nebo jiné okolnosti, které by mohly nepříznivě ovlivnit jeho schopnost vykonat zkoušku, zejména předchozí požití alkoholických nápojů, jiných návykových látek nebo léků,

A
vyloučí žadatele z účasti na zkoušce a oznámí mu po dohodě se správcem střelnice náhradní termín a místo konání zkoušky.
B
může žadateli navrhnout vykonání zkoušky v náhradním termínu a místě, které žadateli oznámí po předchozí dohodě s příslušným útvarem policie.
C
navrhne žadateli vykonání zkoušky v náhradním termínu, popřípadě žadatele z účasti na zkoušce vyloučí. Náhradní termín a místo konání zkoušky oznámí žadateli příslušný útvar policie.

343. V trestním zákoníku je o krajní nouzi stanoveno, že

A
čin jinak trestný, kterým někdo odvrací mimořádně důrazný útok směřovaný vůči většímu množství občanů, kteří jsou chráněni tímto zákoníkem, není trestným činem, pokud tak rozhodne soud na návrh Ministerstva spravedlnosti. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno tento útok odvrátit jinými prostředky.
B
čin jinak trestný, kterým někdo zabraňuje útočníkovi v páchání trestného nebo jiného činu, který je uveden v trestním zákoníku, není trestným činem. Jde o krajní nouzi, i jestliže bylo možno pachateli v páchání činu zabránit jiným způsobem.
C
čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

344. Jednat v krajní nouzi je obecně oprávněn

A
pouze příslušník policie, strážník obecní policie nebo příslušník hasičského záchranného sboru.
B
kdokoliv, tedy nejen ten, komu nebezpečí hrozí přímo a jehož zájmy jsou ohroženy, ale i ten, jehož zájmy ohroženy v daném případě nejsou (tzv. pomoc v krajní nouzi).
C
pouze ten, komu hrozí nebezpečí a jehož zájmy jsou ohroženy.

345. Při posuzování oprávněnosti krajní nouze je rozhodující

A
to, zda nebylo možné dané nebezpečí odvrátit jinak nebo zda způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
B
zda osoba jednající v krajní nouzi nezpůsobila škodu na majetku nebo nezpůsobila újmu na zdraví osoby.
C
výsledek psychologického vyšetření osoby jednající v krajní nouzi.

346. Základní podmínkou vzniku stavu krajní nouze je nebezpečí, které hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem. Toto nebezpečí

A
musí hrozit nejpozději ve střednědobé budoucnosti.
B
musí hrozit nepřímo.
C
musí hrozit přímo (tedy bezprostředně).

347. Nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem může být s ohledem na vznik stavu krajní nouze způsobeno

A
pouze přírodní silou.
B
různými faktory, např. přírodní silou, člověkem nebo různými fyziologickými a biologickými procesy.
C
zejména člověkem, ale i zvířetem, neovladatelným dopravním prostředkem, oprávněným zásahem orgánu veřejné moci nebo i technickou závadou na zbrani.

348. V trestním zákoníku je o nutné obraně stanoveno, že

A
čin jinak trestný, kterým někdo v sebeobraně odvrací napadení nebezpečným útočníkem, a to za použití střelné zbraně, není trestným činem, pokud byla střelná zbraň držena v souladu se zákonem o zbraních a pokud její držitel před jejím použitím opakovaně vyzval osobu útočníka, aby upustil od protiprávního jednání. O nutnou obranu jde i tehdy, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená útoku.
B
čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
C
čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

349. Při posuzování oprávněnosti nutné obrany je rozhodující zda

A
obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená ve srovnání se způsobem útoku.
B
způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
C
nebylo možné dané nebezpečí odvrátit jinak.

350. Pokud obránce hodlá proti útočníkovi použít střelnou zbraň ve stavu nutné obrany

A
je povinen za všech okolností vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Střelnou zbraň obránce nesmí nikdy použít vůči zjevně těhotné ženě či osobě zjevně vysokého věku.
B
je povinen vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.
C
není povinen vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání.